Naše zkoušení je takový germanistický seminář, říká o Kafka Bandu Jaroslav Rudiš
„Zámek byl takový hodně surový, hodně jsme se chtěli přiblížit době, kdy to Kafka psal. Je tam slyšet takový venkovský drive. Tam se právě začalo objevovat to, že přijde cizinec na vesnici do hospody a uslyší tam lidovou hudbu – tam jsme to dávali takhle do kontrastu. V Americe jsme se chtěli podívat na Ameriku našima očima – takovýma nevinnýma očima. I když jsme tam většinou byli, ale Kafka tam nebyl a my když jsme tam byli, tak jsme tam byli na krátkou chvíli. Je to vysněná Amerika, takže je to taková snová deska. A tahle poslední deska – Proces – je Praha plná hospod a tančíren, ale také myšleno současně, takže je to taková punková klubová deska,“ komentuje desky Kafka Bandu Jarmír 99.
„Kafku se nesnažíme moc přepisovat. Občas od nás pochází refrény písniček, ty píšeme spolu s Jaromírem, ty jsou od nás, ale ten text je Kafka nebo lehce upravený Kafka. Ale jak v Americe tak v Procesu jsou dvě skladby, které jsou Kafkou volně inspirované,“ líčí Jaroslav Rudiš.
Jak vznikají texty Kafka Bandu? Proč je píseň Shame v angličtině? Do jakých měst Kafka Band zamíří v rámci připravovaného turné? A co přináší nová kniha Jaroslava Rudiše? Poslechněte si celý rozhovor s Jaromírem Švejdíkem a Jaroslavem Rudišem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Šálek čaje a Dvojí nepřítel. Povídky českého letce a legendárního stíhače RAF Františka Fajtla
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.