Naše ruiny jsou nasáklé těžkými kovy, krví i pivem. Jak je proměňuje tvořivost a přítomnost lidí?
Na ruiny se můžeme dívat jako na chátrající obrazy, které v sobě nesou příběhy minulosti i naději pro dny budoucí. Co nacházíme v jejich útrobách?
Kurátorka Edith Jeřábková z galerie PLATO Ostrava popisuje, co přinese právě začínající roční galerijní cyklus s titulem Ó a ach, krása, ruina a strach. Program galerie, který směřuje až do roku 2022, mimo jiné symbolicky pojímá i chystaný přesun galerie z budovy bývalého hobbymarketu do areálu městských jatek. „K přesunu z jedné ruiny do druhé se snažíme přistupovat zodpovědně a tento přesun reflektovat společně s veřejností,“ říká Edith Jeřábková. A dodává: „Ruiny přímo vybízejí ke vstupu, můžeme říct ke kolonizaci. My jako lidé máme tendenci taková místa zkulturňovat. Moderní člověk trpí až pudem ke zkulturňování, který má ale své stinné stránky. Když k tomuto pudu ale přistupujeme zodpovědně, může to dopadnout i dobře.“
Edith Jeřábková v rozhovoru zmiňuje i méně viditelnou podobu ruin v podobě kontaminované půdy, se kterou se galerie v areálu jatek potýká: „Ruina jatek nepřináší jen emocionální trauma neuvěřitelného množství usmrcených zvířat. V areálu končily i odpady z koksárny a železáren – tato ruina je stále živá.“ Poněkud příznivější oživení areálu městských jatek přináší nově zahájená výstava tvůrčího tandemu, Lukáš Jasanský a Martin Polák, která má název Předácký kus.
Ohmatáváním a překreslováním stavby získáváme vědomosti, kterých se můžeme při další práci chytit.
Igor Machata
Architekt Igor Machata se zabývá novodobými ruinami, jejich konverzemi a radikální ochranou. Za svou diplomovou práci, kde se zaměřil na chátrající bratislavský obchodní dům Ružinov, získal v roce 2018 ocenění od České komory architektů. „Jde o místo velmi bohaté na historické vrstvy. Je tam vrstva z doby modernistického sídliště i vrstva postmoderny. V podobě podzemní vody je tam i stopa doby, kdy ještě Bratislava nebyla,“ vypočítává Machata.
Architekt zároveň vysvětluje, na jakých principech stojí takzvaná radikální ochrana staveb. Zmíněný přístup památkové ochrany vznikl v kontextu chátrající architektury z 2. poloviny 20. století. Podle Machaty je lepší takové stavby oživovat a aktualizovat v duchu současných potřeb – spíše než je balzamovat.
Energie a síla, která z Pivovaru Rudník jde, je ohromná.
Josef Smutný
Architekt Josef Smutný se letos stal majitelem ruiny pivovaru, která se nachází v srdci podkrkonošské obce Rudník. Historie místa je spojená s rodinou Kluge, která z Rudníku odešla s poválečným odsunem Němců. Smutnému se minulý rok podařilo v ruinách pivovaru uspořádat setkání, kde byl i vnuk tehdejšího majitele. „Jde nám o nalezení a pochopení nejhlubší podstaty místa. Podstata věci není cihla, ale společensko historický příběh, který se tam udál,“ vysvětluje Smutný. Ke snaze porozumět duchu místa by mělo přispět i další pátrání po archiváliích z 20. století. „Hledáme nenápadné rodinné momenty lidí, kteří v pivovaru trávili čas,“ otevírá Josef Smutný výzvu určenou veřejnosti. Během rozhovoru vypráví i o tom, jak ho z celého areálu nejvíce fascinuje budova ledárny: „Je to obrovská nádherná kaple – výjimečný prostor, který si zamiluje každý.“
Hudbu vybral: Ondřej Bambas
Související
-
Zimoviště netopýrů, sklárna nebo galerie? Nádražní budovy nabízejí mnohá využití, nebourejme je
Proč nádražní budovy často chátrají, nebo jsou demolovány? A dokážeme pro ně najít nové využití?
-
Grandhotel Evropa nebo nádraží Vyšehrad. Kniha Prázdné domy vás provede jejich opuštěnými interiéry
K procházce do aktuálně opuštěných nebo zchátralých interiérů pražských vil, paláců i industriálních budov zve nová publikace Prázdné domy. Jejím autorem je Radomír Kočí.
-
Památky v pohraničí se zachraňují těžko. Zvlášť, když se zpřetrhají vazby mezi krajinou a lidmi
V Česku máme více než 40 000 kulturních nemovitých památek, z toho je přes 700 na seznamu památek ohrožených. Jak se zachraňují historické stavby v Ústeckém kraji?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.