„Naše písně vznikají intuitivně.“ Kapela Fekete Seretlek se inspiruje hudbou z celého světa
Živá hudba a divadlo v jednom – to jsou projekty souboru Fekete Seretlek, v němž se sešla šestice výjimečně muzikálních herců.
Anna Bubníková, Pavol Smolárik, Jiří N. Jelínek, Ivo Sedláček, Jan Meduna a principál Matija Solce tvoří specifické projekty, které mísí rovnou měrou živou hudbu s divadlem.
Žánr? Neuchopitelný
Hudba souboru Fekete Seretlek je v mnoha směrech světová – nechává se inspirovat lidovými motivy z nejrůznějších zemí, přejímá melodie i texty ponejvíce z oblastí Balkánu a Ruska, ale nalezneme v ní třeba i irské, izraelské či latinskoamerické prvky.
„Je to hodně asociativní tvorba, Matija vždycky přijede odněkud ze světa, nacucaný inspiracemi a kontakty s tamními muzikanty a my potom zkoušíme, co nám ty zdroje evokují a intuitivně přidáváme vlastní nápady,“ vysvětluje Jiří N. Jelínek.
Říct jenom, že to jsou předělané lidovky, nestačí. Čistý Balkán to ale taky není… některé věci jsou neuchopitelné a je potřeba je prostě slyšet.
Pavol Smolárik
Žánrové zařazení navíc znesnadňuje fakt, že produkce souboru Fekete Seretlek je výrazně vizuální, právě díky své charakteristické divadelnosti se kapela přirovnává třeba k londýnskému triu Tiger Lillies nebo cikánské skupině z New Yorku Gogol Bordello.
Divadelní projekty
Fekete Seretlek v současné době hraje dvě divadelně-hudební inscenace. Kar měl premiéru v roce 2016. Inspiraci k tomuto projektu našli tvůrci nejprve v mexických pohřebních slavnostech a později i v Tolstého Anně Karenině.
Sedmé nebe s Načevou: Spojuje nás tajemství, divokost, experimenty a láska k hudbě
Své nejmilejší kolegyně z pražského divadla Minor, Báru Mišíkovou, Markétu Dvořákovou a Annu Bubníkovou, si do Sedmého nebe pozvala Monika Načeva.
„Motivy z románu si jenom půjčujeme, je to takové surrealistické představení,“ popisuje Jiří N. Jelínek. „Největší úspěch jsme měli kupodivu v Petrohradě – ředitel festivalu byl nadšený, že konečně viděl Annu Kareninu, která trvá méně než tři hodiny a navíc je to legrace.“
Po úspěchu Karu bylo pro členy kapely přirozené, že zkusí připravit další divadelní inscenaci. V minulé sezóně se rozhodli pro další literární legendu – dystopický román George Orwella 1984. Tentokrát nicméně více vycházeli z předlohy:
„Orwella jsme se drželi ne příběhově, ale tematicky. Zdůrazňovali jsme motivy manipulace a totality,“ říká Jiří N. Jelínek. A Pavol Smolárik doplňuje: „Orwell má z našeho hlediska v sobě loutky. Právě loutky, tedy divadlo objektů, je pro Fekete Seretlek vedle hudby zásadní.“
Přesto se v nejbližší době členové kapely k dalšímu divadelnímu projektu nechystají. Připravují se na nahrávání svého v pořadí již třetího alba a v září se zúčastní prestižního festivalu loutkového divadla ve francouzském Charlesville.
Poslechněte si celé ArtCafé, které svým hudebním výběrem doprovodil Petr Dorůžka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.