Nasamplovat vlastní život. Portrét dua Matmos před pražským koncertem v Sedmém nebi Pavla Klusáka
Které zvuky hrály zásadní roli ve vašem životě? Které byste zařadili do ohlédnutí za všemi těmi roky? Dvojice MATMOS natočila v tomto smyslu už dvě bilanční alba a teď přijíždí na koncert do pražské Archy+.
Matmos tvoří už tři desítky let tvůrčí a partnerské duo, Martin C. Schmidt a Drew Daniel. Patří k hvězdám konceptuálních hudebních projektů, v jednom projektu vysamplovali zvuky z kliniky plastické chirurgie, jindy tematizovali kontexty občanské války, tedy extrémně rozdělené společnosti. S postupujícím věkem se jejich tvorby přesouvá od politizující k osobní: silné album založili na zvucích automatické pračky, spotřebiče spjatého s pocitem domova. Společnou životní bilanci, své zatím poslední album Metallic Life Review, postavili na katalogu zvuků kovu, který v různé formě ovlivnil jejich osud. Znějí tu kytarové struny, hrnce a pokličky, kráječ na sýr, dóza na sušenky, nůž, lopatka, šroub, termoska, tiskařský stroj Heidelberg a snad stovka dalších objektů.
Pavel Klusák v hodinovém portrétu rekapituluje různé projekty a koncepty Matmos od skladby pro Alana Turinga se zvukem jeho šifrovacího stroje Enigma až k suitě vystavěné ze zvuku automatické pračky partnerské dvojice. Přibližuje jejich metodu, která udivuje jak směřováním ke smyslu, tak hudebností, která střídá podoby. Daniel a Schmidt navíc nejsou prosti lišáckého humoru a svou angažovanost prezentují s velkou mírou originality a imaginace.
Nejposlouchanější
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.