„Náš obor je nesmírně romantický,” shodují se akademický sochař Jiří Živný a akademický malíř Jiří Lauterkranc

8. listopad 2016

Zatím asi nejvýrazněji o sobě dali Jiří Živný a Jiří Lauterkranc vědět restaurováním Kaple Božího milosrdenství v Monaku nebo části Míčovny Pražského hradu. Jejich společných projektů ale bylo mnohem víc.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Na počátku jejich spolupráce přitom byl „vztah“ učitel a jeho student. „Jednou jsem byl na rodičovském sdružení své dcery na střední výtvarné škole. Jedna učitelka přitom mluvila o žákovi, o kterém měla jasno, že tam bude do konce roku a dál, že už studovat nebude. Takové rázné rozhodnutí mě zaujalo a tak jsem se šel na něj podívat. Zjistil jsem, že ty jeho práce jsou docela poutavé, tak jsem si ho vyžádal na letní stáž a tak jsme se vlastně potkali," zavzpomínal Jiří Živný, který patří spolu se svým bratrem mezi nejlepší české restaurátory.

„Kvalitní nebo špatný průzkum zásadně ovlivňuje to, jak citlivě a správně se památka opraví, jak ji pochopíme a uchováme pro další generace,“ shodovali se oba umělci.

Jejich dnešní profesní náplní je restaurování uměleckých děl malířských a sochařských. Tyto kategorie zahrnují restaurování obrazů na plátně, dřevěných a kovových deskách, nástěnné malby, polychromované dřevěné plastiky, sochařská umělecká díla z kamene i ze dřeva a štuky. Dále také restaurování sgrafita a historických fasád.

Součástí restaurování je restaurátorský průzkum, který se skládá z několika kategorií. Optický průzkum zkoumá dílo v různém spektru světelných paprsků jako RTG, UV, IR, přirozené rozptýlené a razantní boční osvětlení. Stratigrafický průzkum pomocí stratigrafie vrstev. Chemický laboratorní průzkum se zaměřuje na materiálovou a stratigrafickou skladbu díla a také napomáhá při upřesnění datace a lokace díla. Pro další rozšířený průzkum uměleckých děl je pak možné zapojit další alternativní metody, jako je například Dendrochronologie, Termovize, RTG mikroradiografie a další.

„Jiří Živný je v Monaku znám jako olizovač omítek,“ řekl s humorem Jiří Lauterkranc. Šlo ovšem o typ průzkumu, skoro restaurátorské degustátorství, který souvisí s metodami průzkumu. „Klihokaolín nebo vápno poznáte na jazyku bez problému, je to o zkušenostech,“ dodal s úsměvem Jiří Živný.

Proč volili jako svou uměleckou náplň práce právě restaurování a v jakém poměru je k jejich vlastní tvorbě? Jaká je tradice české restaurátorské školy, té malířské a sochařské? Jak se liší náš přístup s restaurátorskými liniemi a trendy ve světě? Jaké moderní i radiční metody se dnes při restaurování používají?

Dalším tématem byly použité materiály a jejich vhodná volba při restaurování nebo opravě památek. „Akryláty a silikáty úplně změnily v 90. letech vzhled historických budov a fasád, v podstatě vytvořily jakési kulisy, které vizuálně vypadají jinak, jinak se tam láme světlo, jinak vycházejí pigmenty. Staletí se používalo vápno, které má jiný vzhled," vysvětlil Jiří Lauterkranc.

O spoustě dalších témat a třeba i o tom, jak jeden druhého týden zapomněl na hradě Bezděz, poslouchejte v záznamu našeho vysílání zde.

02756693.jpeg

Inaugurace rekonstruovaných fresek v Kapli Božího milosrdenství v Monaku. Zleva: P. Roule, Jean François Brych, Marie Chatardová, Jiří Živný, kníže Albert II., arcibiskup Dominik Duka, msgr. Barsi, primátor Georges Marsan, apoštolský nuncius.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio