Nárok na starobní důchod vzniká, jsou-li splněny dvě základní podmínky. Aneb vše o výplatách důchodů

Ředitelka sekce zpracování dávek důchodového pojištění Ing. Lenka Vlková Šárová a vedoucí oddělení metodiky důchodového pojištění JUDr. Simona Urbánková z České správy sociálního zabezpečení hovoří v naší radioporadně na téma: starobní důchody v roce 2023.

Kdo má tedy nárok na starobní důchod? To je asi nejzákladnější otázka.
Nárok na starobní důchod vzniká, jsou-li splněny dvě podmínky najednou. Tou první je dosažení důchodového věku a druhou podmínkou je získání potřebné doby pojištění.

Čtěte také

O svůj důchod se zajímejte průběžně po celý život. Výhody i úskalí předčasného odchodu do důchodu

Obecně platí, že potřebná doba pojištění činí 35 let, dostačovat může za určitých okolností i kratší doba, ale v takovém případě se zase prodlužuje důchodový věk.

Čili může postačovat například i doba 20 let, ale v takovém případě se důchodový věk stanovuje odlišně, bez přihlédnutí k vychovaným dětem, což se zohledňuje u žen a ještě se připočítává pět let navíc.

Pokud není splněna jedna z těchto podmínek, tak skutečně nastává situace, kdy v takovém případě České správě sociálního zabezpečení nezbyde nic jiného, než žádost o starobní důchod zamítnout.

Objevuje se otázka, jestli se dá do systému sociálního pojištění doplatit vše zpětně, aby člověk nárok na důchod měl. Je to možné?

Čtěte také

Ivana Desenská ví vše o starobních a invalidních důchodech. Rozhlasová poradna je tu pro vás

Je to možné, ale ty podmínky jsou poměrně striktní. Systém důchodového pojištění zná institut dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta dobrovolná účast byla zavedena s účinností od 1. 1. 1996 a možnost zpětného doplacení až k tomuto datu je možná, ovšem jen pro určité situace.

Konkrétně se bavíme pouze o situaci, kdy ten člověk byl po celou tu dobu v evidenci úřadu práce. V takovém případě je skutečně možné tu dobu doplatit. Ale pokud ten člověk nebyl třeba ekonomicky aktivní nebo, dejme tomu, podniká, ale po určitou dobu si pojištění nevyplatil, protože to právní úprava umožňovala, ona to za určitých okolností umožňuje i dodnes, tak v takovém případě dobrovolné pojištění není možné použít.

Co je tedy největší problém ohledně důchodů z vašeho pohledu?

Čtěte také

Na důchod si nespoříme, abychom strávili stáří jako rentiéři. Spoříme proto, abychom žili důstojně

Pokud bych to měla popsat velice stručně, tak v loňském roce na podzim začala mediálním prostorem rezonovat pravdivá informace o tom, že v důsledku dvou mimořádných valorizací, které proběhly v loňském roce, bylo výhodnější odejít do starobního důchodu, takzvaně postaru. To znamená, že datum přiznání důchodu mělo spadat do konce loňského roku.

Ona finanční výhodnost byla relativně vysoká, a proto jsme za poslední tři měsíce obsloužili zhruba 80 000 žadatelů o starobní důchod. Respektive nešlo přímo o žadatele o starobní důchod, ale velká část těch lidí volila předčasný starobní důchod takzvaně bez výplaty. Čili cílem jejich jednání bylo podat žádost o starobní důchod tak, aby datum přiznání spadalo do konce loňského. Aby se jim to vyplatilo.

Čtěte také

Češi berou spoření na důchod víc do svých rukou. Jaké máte možnosti a s čím je třeba počítat?

Velká část lidí takto odešla do předčasného starobního důchodu. Ale jejich cílem bylo jen dosáhnout na onen výhodnější výpočet, takže velká část těch žádostí současně znamenala i požadavek na to, aby výplata nebyla realizována. My tomu říkáme interně výpočtové zamítačky.

Bohužel ten nápor žádostí se jednak koncentroval do posledních tří měsíců a současně zpracování těchto žádostí, oněch výpočtových zamítaček, není zcela triviální. Vyžaduje to v podstatě dvojí práci prostě proto, že my musíme nejdříve o tom nároku rozhodnout, jestli výplata důchodu náleží nebo nikoliv a pak ještě musíme rozhodovat o tom, že se výplata důchodu uvolňuje.

Celou radioporadnu na téma starobní důchody v roce 2023 si můžete poslechnout v našem audioarchivu.