Národní divadlo, NG Praha, Česká filharmonie nebo Národní muzeum. Nahlédněte s námi do pracoven vrcholných kulturních manažerů

22. prosinec 2025

Kde pracují ředitelé a ředitelky důležitých kulturních institucí? Co je v jejich často historických a reprezentativních prostorech obklopuje a jaké zajímavosti a osobní předměty mají po ruce? Podívali jsme se přímo do jejich pracoven. Vybrali jsme pro vás pět adres: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Národní divadlo, Národní galerii Praha, Českou filharmonii a Národní muzeum.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Radim Vondráček (1963) je historik umění a kurátor. Specializuje se na dějiny umění 19. století a na historii a teorii designu. Ve funkci generálního ředitele UPM je od listopadu 2023.

Národní divadlo

Ředitel Národního divadla Jan Burian (1959) je režisér a vysokoškolský pedagog. Působil například v Satirickém divadle Večerní Brno nebo v Divadle na Vinohradech. Byl také ředitelem Divadla J. K. Tyla v Plzni. V současnosti je také ředitelem festivalu Divadlo v Plzni. Ve funkci generálního ředitele ND je od srpna 2013.

Národní galerie Praha

Ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast (1972) je polská kulturní manažerka slezského původu. V letech 2014–2020 byla ředitelkou Slezského muzea v Katovicích. Ve funkci generální ředitelky NGP je od ledna 2021.

Česká filharmonie

Ředitel České filharmonie David Mareček (1976) je klavírista a manažer. Vystudoval brněnskou konzervatoř v oborech klavír a dirigování a hru na klavír na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Ve funkci generálního ředitele ČF je od února 2011.

Národní muzeum

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš (1975) je historik a slovakista. Specializuje se na moderní české a slovenské dějiny. V minulosti byl výzkumným a vývojovým pracovníkem Vojenského historického ústavu a náměstek ředitele Divadla Bez zábradlí. Ve funkci generálního ředitele NM je od ledna 2002.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.