Nakladatelství DharmaGaia jsem pojmenoval po knize, na kterou jsem narazil v Americe, říká Lumír Kolíbal
Buddhismus, východní poesie, ekologie, ale také alternativní přístupy k rodičovství. To všechno jsou témata, která se dlouhodobě dotýkají Lumíra Kolíbala. Od roku 1992 provozuje nakladatelství DharmaGaia a ve Vizitce o tom mluvil s Markétou Kaňkovou.
Říká, že home office má už pětadvacet let, a proto ho krize spojená s pandemií koronaviru tolik nezasáhla. Lumír Kolíbal pracuje doma, a protože jeho nakladatelství DharmaGaia nemá žádné zaměstnance ani provozovny, svou značku mohl v čase karantény docela úspěšně řídit i během pobytu mimo Prahu.
DharmaGaia je nakladatelství, které od roku 1992 vydává knihy o mimoevropských duchovních a kulturních tradicích, o alternativních kulturách, filosofii, psychologii i o nekonvenčně pojatém rodičovství. Myšlenka vydávat tento typ literatury kolovala na přelomu 80. a 90. let mezi lidmi sdruženými v Buddhistické společnosti, do které patřil i Kolíbal. „Chtěli jsme vydávat překlady, ale neuměli jsme to, nebyli jsme schopní dohodnout se na financích, a tak jsem to vzal na sebe jako soukromou iniciativu,“ řekl Lumír Kolíbal ve Vizitce.
Populární jsou knihy o nekonvenčním rodičovství
O mimoevropskou duchovní literaturu a o jógu se zajímal od 70. let, studoval však chemii a pracoval i jako dělník. Vytvořit jakýs-takýs ediční plán, spolupracovat s překladateli a odborníky a vykonávat redakční práci se tak učil za chodu. Směr a název značky byly ale od počátku jasné. Se slovy Dharma (buddhistická nauka) a Gaia (Země) se Kolíbal setkal hned po revoluci v USA, kde narazil na soubor esejů o buddhismu a ekologii. Ta kniha se jmenovala právě DharmaGaia.
Z idey vydávat překladové buddhistické texty se vyklubal větší projekt a postupem času jeho podnikání dostalo odbornější a profesionálnější ráz. V současné době jsou v nabídce nakladatelství nejen nejrůznější knihy o buddhismu (ty vycházejí zhruba v tisícovém nákladu), ale také o netradičním přístupu k rodičovství (patří mezi ty komerčně nejúspěšnější), o ekologii (chystá se například kniha Lesní zahrady v praxi) nebo výběry haiku a další asijské poezie.
Většinu knih Kolíbal vybírá na doporučení odborníků – překladatelů, například v roce 1996 mu přední český japanista Antonín Líman nabídl k vydání titul Pár much a já, což je výtah z japonských haiku. „Když pominu prvorepublikový výběr od Alfonse Bresky, byl to první podobný soubor haiku v češtině,“ dává příklad.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Lumír Kolíbal detailně mluví o vydávaných knihách a důvodech, proč se je rozhodl vydat, o svém vztahu k hudbě nebo o tom, jak se jako mladý muž dostal k buddhismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
