Náhoda jako prvek tvorby. Slovenský umělec Milan Mazúr vychází z díla Haruki Murakamiho
Slovenský umělec a filmař Milan Mazúr je v současné době jedním z pěti finalistů Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce do 35 let. Jeho zatím nejrozsáhlejším dílem je patnáctiminutový krátký film Ócuka, vycházející z díla Haruki Murakamiho. V Ócuce vystupuje například Ester Geislerová nebo producent Ventolin. Silným činitelem v Mazúrově tvorbě je prvek překvapení, náhody či nahodilosti a z toho vycházející autenticita.
Mazúrovo zatím nejvýraznější a nejrozsáhlejší dílo Ócuka je dekonstrukcí Murakamiho známého románu Kafka na pobřeží.
K tomu umělce vedlo dle jeho slov především to, jak Murakami pracuje s jazykem v kontextu postav a výtvarného času a prostoru. A zároveň také to, jak čekatel na Nobelovu cenu za literaturu překvapivě narušuje určitou časovost či paralelu. Další liniemi, ze které Ócuka vznikla, byly různé novinové články a samotná lokace natáčení – vodní nádrž a dále různé dokumenty či pseudodokumenty.
„Vlivů bylo hodně. Výsledek ovlivnilo pak i to, co se dělo na place čistě náhodou. To jsou pak častokrát ty nejlepší momenty,“ prozrazuje Mazúr ve vysílání ArtCafé. „Snažím se na literaturu odkazovat. Dávat tak dílu širší background.“
Milan Mazúr se narodil roku 1989 v Žilině, vystudoval intermediální konfrontaci na pražské UMPRUM, dnes žije a tvoří převážně v Praze. Přes fotografii a graffiti a video se od roku 2013 pohybuje především v nuancích hraného filmu a videoartu. Ve svých filmech a videích pracuje s kontrastem běžných objektů a expresivní dekonstrukce, vychází často z literárních inspirací. Uměleckým vyjádřením sleduje linii filmařů jako je Béla Tarr, Steve McQueen, či Terence Mallick.
Pro Mazúrovu tvorbu je významný prvkem moment překvapení a náhody
Velmi rád pracuje s herci a s momentem překvapení, něčím zcela náhodným. „Ještě radši ale pracuji s neherci. Celkově nechávám postavy, aby se volně ujaly prostoru,“ vysvětluje. „V poslední době pracuji s tzv. fiktivním dokumentem. To znamená, že často točím situace, které jsou náhodné, dokumentární a autentické, bez herců a předem vymyšlených scén a pak je v post-produkci stříhám na různé kapitoly a zasazuji do kontextů. Často spolu nesouvisí v čase a prostoru, ale ve výsledku mají určitý význam.“ Výsledkem je dílo, které má surreálný přesah.
Narušováním žánrů lze hledat nové způsoby uměleckého vyjádření
Důležitým prvkem v jeho tvorbě je také kombinování žánrů, médií. „Narušováním žánrů můžeš hledat nové způsoby vyjádření, které momentálně mohou být určitou strategií v umění,“ říká umělec. „Ve filmu je pro mě důležité napětí. Napětí v čase,“ říká Mazúr.
Zda svou nominaci na Cenu Oskára Čepana promění v ocenění se dozvíme 29. listopadu. Výstava finalistů COČ bude k vidění od 8. října ve Východoslovenské galerii v Košicích a potrvá do 31. ledna 2020.
Celý rozhovor s Milanem Mazúrem si můžete poslechnout v kompletním záznamu ArtCafé. Hudbu vybíral Ondřej Bambas, který se tradičně zaměřil na skladby umělců, kteří budou v dohledné době vystupovat v České republice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
