Naděje, víra a práce. Povídky členů brněnské Literární skupiny

Literární skupina se zrodila z kroužku přátel, kteří se v prvních poválečných letech scházeli v brněnské kavárně Slavia nebo u literárního kritika a dramatika Františka Götze, programového mluvčího skupiny, který byl tehdy úředníkem zemské školní správy. Byli to Lev Blatný (otec básníka Ivana Blatného), Čestmír Jeřábek, Bartoš Vlček, Josef Chaloupek, Dalibor Chalupa a Bohuš Stejskal. Hned po založení měla Literární skupina přibližně dvě desítky aktivních členů. Patřili k ní například A. M. Píša, Miloš Jirko, Josef Knap, Miloslav Nohejl, Zdeněk Kalista, Svata Kadlec nebo Karel Hradec. Krátce byl jejím členem i Jiří Wolker.

Literární skupina, která je dnes spojovaná s první vlnou českého expresionismu, vznikla jako volné literární sdružení bez vyhraněného programu. Ve svých spolkových stanovách uvádí, že chce probouzet zájem veřejnosti o literární umění na Moravě, zejména o jeho „mladé proudy“, aktivně se zapojovat do aktuálního kulturního dění a konečně i „dbáti hmotných zájmů československých spisovatelů, zvláště moravských“.

Nespornou devizou Literární skupiny byla možnost vydávat vlastní časopis. Bartoš Vlček pro něj původně navrhoval název Vzplanutí. Časopis ale nakonec dostal název Host, který odkazuje k básnické prvotině Jiřího Wolkera. Časopis vycházel jako měsíčník až do roku 1929, kdy skupina zanikla. Host byl významnou publikační platformou jak pro tvorbu členů skupiny, tak pro tvorbu spřízněných literátů nejmladší generace, například z okruhu Devětsilu.

V úvodním čísle druhého ročníku Hostu v roce 1922 vyšel manifest Literární skupiny nazvaný Naše naděje, víra a práce. Autor textu, František Götz, se v něm přiklání k etickému socialismu, humanismu, píše o revoluci lidských srdcí, jejíž cílem je „velké kosmické sbratření lidstva“. Ne všichni ale přijali společný program za svůj. Pro Jiřího Wolkera byl důvodem k odchodu z Literární skupiny. V dopise A. M. Píšovi si stěžoval: „Obsahem programu (pokud jsem to mohl při zběžném přečtení pozorovat) je stará brněnská opatrnická dvojakost: utopický socialismus, který proti Marxově materialismu vyzvedá ,hodnoty duchovní‘, touha po harmonii kosmu a jiné krásné a obojaké fráze.“

Jako připomínku stoletého výročí Literární skupiny nabízí vltavská řada Povídka v prvním únorovém týdnu malou rozhlasovou antologii z povídkové tvorby jejích členů. Uslyšíte drobné prózy Lva Blatného, Čestmíra Jeřábka, Bartoše Vlčka, Josefa Chaloupky, Zdeňka Kalisty, Josefa Knapa, Miloslava Nohejla a Karla Hradce, které publikovali na stránkách časopisu Host ve 20. letech nebo v povídkových sbírkách z tohoto období.