Nad kolotočářskou povahou české kultury. Klidný rozhovor s autorem neklidných dramat a písní S. d. Ch.

„Svět je hnusný a já s ním,“ praví v jednom ze svých časopiseckých sloupků S. d. Ch. Autor, který je pro mnohé kontroverzní a těžko stravitelný, ale který zároveň mluví stranou jakýchkoli trendových proudů, důsledně vždycky především za sebe. A taky, navzdory citátu, působí jeho dílo vitálně a nakonec pozitivně – jako motivace k pročištění vzduchu, k přerodu a změně.

S. d. Ch., jak zní umělecký nick Miloslava Vojtíška, je autorem prozaických a dramatických textů, kolážistou, skladatelem, textařem a lídrem kapely Ruce naší Dory – v ArtCafé zahrál akustické verze písní z nového alba Kráter po bazénu.

Čtěte také

SdCh: Poslední husička. Dramatické gastropolitikum s Miroslavem Hanušem v hlavní roli

Několik let psal autorské sloupky pro časopis A2, které knižně vyšly pod názvem Idiot dýchá. Dlouho byl kmenovým autorem nakladatelství Divus, spolupracuje s nakladatelstvím Rubato, s hudební značkou Polí5 a časopisy A2, Umělec, Nový Prostor a Svět a divadlo. Má doma dvě Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru, cenu Muriel za komiks Varlén, a taky Cenu Ferdinanda Vaňka za politické drama. Jeho hry natočil i Český rozhlas. 

Chcete lepší příští? V tom případě musí posílit naše kultura. A k tomu potřebuje faraónské pravomoci uvnitř právního státu! Silná kultura musí být jak oázou osvícené tyranie v poušti právního státu, tak ostrůvkem slepé diktatury v moři demokracie! – Všude vidím jen hlavy plný infantilního zmatku. Nevnímám, co žvaní. Zhruba každý tři minuty řeknu: Přesně tenhle problém nás pálí taky! A je potlesk.
S. d. Ch.: Kniha Tutáč