Náboženské prostředí možná manipulátory trochu přitahuje, říká Petra Dvořáková o novém románu Návrat
Probouzí v nás deziluzi víra, nebo spíš způsob, jakým se k ní přistupuje? Má láska k Bohu znamenat zapovězení dalšího citu k bližnímu? I takové otázky vyvstávají nad románem Návrat, který vypráví příběh mladé jeptišky. Tu život v klášteře nenaplňuje a přemýšlí o tom, jestli její srdce patří Bohu, nebo jinému člověku.
„Ve čtrnácti letech jsem šla do kláštera, byla jsem tam několik let a ta zkušenost pro mě byla strašně samozřejmá a nikdy mi na ní nepřišlo nic až tak zvláštního. Až s odstupem let jsem si říkala, že není samozřejmé, že to prostředí člověk zná a že ho nějak formovalo a životně ovlivnilo. A tak jsem se pustila do Návratu,“ začíná své vyprávění Petra Dvořáková. Jak se liší zkušenost Petry Dvořákové se zkušeností její románové hrdinky? Proč Návrat není autobiografický román? A jak je v něm přítomné téma manipulace? Poslechněte si celý rozhovor.
Knihu vydalo nakladatelství Host, audioknihu vydavatelství OneHotBook.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
