Na strašnické vlně: 120 minut hudby a rozhovorů s rodáky, architekty, divadelníky a milovníky pražských Strašnic

16. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Páteční večer z kavárny Strašnického divadla

V pátek 16. září večer jste se díky vltavskému vysílání mohli přenést do jedné z pražských čtvrtí, která sice nezáří ze stránek turistických průvodců, ale na kulturní mapě má své místo jisté. Svůj vysílací stan jsme na dvě hodiny rozbili v kavárně Strašnického divadla.

Budova divadla stojí uprostřed řadiček jednopatrových domků a spolu s nedalekými bytovkami tvoří komplex prvního pražského poválečného sídliště, Solidarity. Od prvních plánů bylo jasné, že k dobrému bydlení patří nejen samotné byty, přilehlá zeleň, obchody nebo mateřské školy, ale i kulturní centrum – divadlo funguje v budově od jejího dokončení na začátku 60. let. Sídlili tu například legendární Cimrmani, momentálně se tu hrají současné, leckdy experimentální kusy v provedení souboru DivadloX10.

Do jednoho z řadových domků se před pár lety přistěhovala i historička umění Barbora Špičáková. „Pátrala jsem po materiálech o Solidaritě a překvapilo mě, že o tomhle unikátním místě celkem nic nevyšlo. Proto vznikla kniha s názvem Sídliště Solidarita,“ říká. Část tvoří archivní materiály, popis stavby a architektonických a urbanistických specifik, podstatné jsou ale i rozhovory s místními obyvateli a fotky jejich obydlí a přilehlých zahrad. „Zajímavé je tady mimo jiné to, že zahrady kolem řadovek jsou propojené, společné“, dodává další z hostů Pátečního večera, architekt Pavel Machar, autor úprav v prostoru před divadlem.

Místní život i historie sídliště se propojují s divadlem. Jedním z prvních místních počinů souboru Divadlo X10 byl site specific projekt Solidarita, který vycházel z knihy, odehrával se v domech a okolí a oživil například i postavy architektů. O jednotlivých inscenacích Divadla X10 během Pátečního večera promluvili podrobněji někteří režiséři, scénografové a herci, směřování divadla představila jeho ředitelka Lenka Kolihová Havlíková.

„Když jsem vymýšlela kresbu na zeď do kavárny Strašnického divadla, vrátila jsme se v minulosti ještě o krok dál, až do pravěku,“ popsala proměnu prostoru výtvarnice Toy Box, další z hostů večera. O šedesát let zpátky se v rozhovoru přenesl i dokumentarista Josef Císařovský, když vzpomínal na své strašnické dětství. „Žije se tady skvěle,“ doplnila k současnému stavu Petra Klapka, aktivistka, která na místě organizovala třeba sousedské setkání v rámci akce Zažít město jinak.

03709000.jpeg

Během celého Pátečního večera se se u mikrofonu vystřídaly téměř dvě desítky hostů, vysílalo se z kavárny, chodníku před budovou i z temného sklepa. Živě zahrál multiinstrumentalista Tomáš Vtípil. Večerem provázely moderátorky Jaroslava Haladová a Kateřina Rathouská.

Spustit audio