Na smutném břehu snu. Svět poezie z dekadentních básní Jana z Wojkowicz
K dílu dnes už prakticky zapomenutého básníka Jana z Wojkowicz (vlastním jménem Jana Nebeského) obrací pozornost útlý výbor básní Na smutném břehu snu, který pro nakladatelství Dybbuk a jeho edici Opium poezie uspořádal Petr Adámek. Několik básní Jana z Wojkowicz z něj vybíráme do pořadu Svět poezie. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jan z Wojkowicz (1880–1944) se svou tvorbou přimyká k okraji symbolistního a dekadentního proudu počátku minulého století. Je to básník podzimních tónů a nálad, vůní fialek a tuberós, básník citlivý, churavý a slabý, „těla zajatec“ melancholicky snící o ženách a plnosti života tam za okny.
V jednadvaceti letech se básník rozhodl uzavřít před světem a „uprostřed čtyřech tvrdých smutných stěn“ strávil více než čtvrt století. I přesto se ale oženil a se svou manželkou (a doživotní opatrovatelkou) měl dvě děti. Zemřel v bídě a zapomenutí ve svých čtyřiašedesáti letech.
Související
-
-
Eliška Krásnohorská: první žena v České akademii věd a umění
Dne 26. listopadu uplyne devadesát let od úmrtí Elišky Krásnohorské, básnířky, spisovatelky, libretistky, překladatelky, novinářky a průkopnice ženské emancipace. J...
-
Karolina Světlá: Černý Petříček
Povídka z roku 1871 nás zavede do staré Prahy. V samém centru, na Koňském trhu, žijí dva osiřelí bratři. Mladší z nich, František, se zamiluje do dcery bohaté hostinské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
