Na nebi Pražského jara zazářil Daniel Barenboim spolu se Staatskapelle Berlin

18. květen 2016

Jednou z hvězdných osobností letošního 71. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je také dirigent Daniel Barenboim. V neděli 15. května společně s orchestrem Staatskapelle Berlin uchvátil posluchače v pražském Obecním domě. Koncert se navíc uskutečnil na den přesně padesát let poté, co Barenboim na festivalu debutoval.

Daniel Barenboim patří k nejvýznamnějším osobnostem světové hudby. Na festival Pražské jaro se vrací rád. Na letošním ročníku vystoupil společně se svým orchestrem Staatskapelle Berlin, v jehož čele stojí už od roku 1992. Ke svým vztahům s tímto tělesem řekl: „Je to pro mě skutečně velké štěstí, protože je to tolik let. Začali jsme bez smlouvy vlastně už v roce 1991, takže je to 25 let. A to víte, je úplně normální, že v tak dlouhém vztahu někdy vzniká trochu nuda. Ale to není tento případ, zvídavost a nadšení jsou stejné jako první den a myslím, že si dobře rozumíme. Velmi mne těší, že v okamžiku kdy hrajeme, přemýšlíme o hudbě stejně.“

V Praze společně interpretovali Pátou symfonii Antona Bruknera Brukner patří k oblíbeným skladatelům dirigenta Barenboima. V jeho tvorbě ho fascinuje hned několik věcí: „Bruckner hovoří hudební řečí 19. století, v tomto případě powagnerovskou. Forma je zde přitom klasická, téměř barokní. V atmosféře díla je navíc skoro středověk. Všechny tyto prvky jsou zde velmi dobře propojeny.“

03630870.jpeg

Daniel Barenboim vystoupil na Pražském jaru poprvé přesně před padesáti letyV souvislosti s koncertem si dirigent vybavuje také jedno pozoruhodné setkání: „Když jsem přišel do Rudolfina, čekali tam dva mladí muži, které jsem neznal, a ptali se, jestli by se mohli přijít podívat na zkoušku. Byli to dva mladí hudebníci ze Sýrie. Hodně mě to překvapilo, v životě jsem žádného Syřana nepotkal. Po zkoušce jsem je pozval na kávu, byli moc sympatičtí, jeden hrál výtečně na klavír. Požádali mne, zda bych jim nemohl pomoci obstarat vstupenky na zítřejší koncert Artura Rubinsteina s rozhlasovým orchestrem. Řekl jsem, že to bohužel nemohu, protože zítra odpoledne odjíždím, ale půjdu se ještě dopoledne podívat na zkoušku. Nabídl jsem jim, že je vezmu s sebou. V Obecním domě jsem je pak Rubinsteinovi představil. Byl přímo nadšený, pozval je na oběd a dal jim i vstupenky na koncert.“

Čtěte také: „Mé vlasti rozumíte jako nikdo jiný“ Estonec Järvi zahájí Pražské jaro

Čtěte také: Hold Karlu, králi a rozmnožiteli říše na věčnou paměť, vzdá Česká filharmonie řízená Jiřím Bělohlávkem

O třiatřicet let později založil Daniel Barenboim ve Výmaru mezinárodní orchestr mladých arabských, palestinských a židovských hudebníků: „V orchestru bylo sedm Syřanů. Jelikož vztahy mezi Sýrií a Izraelem byly velmi špatné, žasl jsem, že jejich účast vůbec povolili. Dvou syrských děvčat jsem se tehdy zeptal: ´Jak jste to dokázaly, že jste sem mohly přijet?´ A ony řekly: ´Solhi to dokázal. Solhi je ten syrský hudebník, co jste ho před lety poznal v Praze, on je teď ředitel konzervatoře.´ A on poslal dopis na ministerstvo kultury Sýrie, kde psal, že tito lidé se musí bezpodmínečně zúčastnit našeho projektu. A tak přijeli. Kdybych tehdy nebyl přijel do Prahy, asi se to nestalo.“

03630871.jpeg

Do Prahy se Daniel Barenboim často vracel. O svém dalším pražskojarním návratu má zcela jasnou představu: „Mým snem by jednou bylo dirigovat Mou vlast.“

Čtěte také: Španělský akcent Pražského jara nabízí klavírní recitál i příchuť flamenca

autor: Daniel Jäger
Spustit audio