Na letní byt do Bechyně. Jaké jsou příběhy místních domů, které mapuje Pavel Brandejs?
Proč se jezdilo na přelomu 19. a 20. století na prázdniny zrovna do Bechyně? A jaká letní sídla tam z té doby zůstala? Jaká je minulost bechyňské fary a který výjimečný dům tu zbytečně zmizel z mapy? Historii svého rodného města a jeho architektury i dalších zákoutí průběžně mapuje Pavel Brandejs, autor knih Bechyně na letním bytě i Příběhy bechyňských domů a jejich obyvatel.
„Začal jsem pracovat na historii bechyňských domů, ale materiály k letním vilám se mi podařilo posbírat rychleji, než okolo domů, které patří bechyňským obyvatelům. Proto kniha Bechyně na letním bytě vyšla dřív a zabývá se většinou domů, které vznikly na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století jako letní sídla. Ty vily mají poměrně specifické architektonické styly od historismů, přes secesi po další moderní slohy. Bechyně má dlouhou lázeňskou tradici a ta přilákala movité rekreanty, kteří oslovovali významné architekty, jako byl třeba Jan Kotěra, aby jim ty domy stavěli,“ líčí Pavel Brandejs.
Výlet za domy i za knihami
Ne všechny pamětihodné domy se ale v městečku zachovaly. „Na začátku sedmdesátých let tehdejší komunistický předseda národního výboru rozhodl o zbourání jedné celé uliční řady na Libušině ulici a mezi těmi domy, které takhle zmizely, byl i středověký panský dům, takzvaný Jägerhaus. Bagry tehdy srovnaly se zemí západní křídlo, které vynikalo unikátními barokními klenbami a arkádami. Teď je na tom místě jenom parkoviště, zbourání toho domu je dodnes nepochopitelná surovost, která dost negativně ovlivnila vzhled Bechyně,“ uvedl místní rodák a autor publikací o architektuře města Pavel Brandejs.
Za jeho bohatě obrazově vybavenými knihami – plnými dobových fotografií a pohlednic – je však třeba se vydat na výlet právě do Bechyně. Jeho publikace Bechyně na letním bytě i Příběhy bechyňských domů a jejich obyvatel jsou tam k dostání třeba v Infocentru, v místním knihkupectví, nebo v cukrárně U Lososů, o níž se také píše v jednom ze jmenovaných svazků. Pořídit je ale lze též na e-shopu bechyňského Městského muzea.
Související
-
Historii i architektonický význam kulturních domů připomíná kniha Mezi sjezdy a tanečními
Proč se začal Lukáš Veverka zabývat právě kulturními domy? Jak se vlastně vyvíjela idea kulturních domů a proč je důležité se je snažit zachovat?
-
Publikace Hrad a katedrála v moderní Praze nahlíží dějiny české duchovnosti skrze osudy osobností
V čem selhal Masarykův projekt duchovního základu národního sebepojetí? A jak se propojení světské moci se sakrálním fundamentem projevuje v architektuře?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
