Na koncertech se pokaždé těším, že něco spadne nebo někdo přijde pozdě. Rád to beru do hry, říká Ondřej Havelka
Písně Osvobozeného divadla a taky album Hudba černého lidu – to byly pro Ondřeje Havelku iniciační nahrávky. Od dvaadvaceti interpretoval historický jazz v Originálním pražském synkopickém orchestru, paralelně studoval herectví a později operní režii. Hudba u něj ale převážila, se svými Melody Makers swinguje už 27 let. S radostí se věnuje také operní režii, příští rok ho v Brně čeká Verdiho Falstaff. Do Vizitky jej těsně před koncertem v Lucerně pozval Daniel Jäger.
Jako kluka ho fascinovala muzikalita, tvořivost, improvizace a autenticita Studia Ypsilon. Tak moc toužil být členem téhle party, že ačkoliv už tehdy působil v populárním Originálním pražském synkopickém orchestru (OPSO), na DAMU paralelně studoval herectví. Do Ypsilonky se po škole nakonec opravdu zapojil, hrál tam na kontrabas a zpíval, z nastudovaných inscenací nejraději vzpomíná na Život a smrt Karla Hynka Máchy.
„Byl to úplně jiný svět, dnes už se od přímé komunikace s divákem a jeho vtažení do hry upouští, mladí režiséři sázejí spíš na intelektuální konstrukce a nutí publikum, aby hru vnímali racionálně. Já ale pořád věřím na emocionální propojení, na koncertech s mými Melody Makers se pokaždé těším, že něco spadne nebo někdo přijde pozdě. Okamžitě to zahrnuji do hry. Dodnes říkám, že nesu standartu staré Ypsilonky,“ konstatuje.
Spojení hudby a divadla, po tom jsem toužil
Dnes už ho herectví neláká, ostatně jak ve Vizitce řekl, díky popularitě, již zažíval s Originálním pražským synkopickým orchestrem, jej producenti spojovali jen s „hladkým“ typem rolí. „Mnohem víc mě baví kapela a režírování,“ dodává.
Operní režii vystudoval na konci 80. let na JAMU v Brně, a to v podstatě náhodou. Ke studiu ho přemluvili, neboť potřebovali naplnit ročník. K první operní režii se pak Havelka dostal až po čtrnácti letech, roku 2004 měla ve Stavovském divadle premiéru opera Nagano libretisty Jaroslava Duška a skladatele Martina Smolky. „Nikdy jsem v tak velkém divadle nepracoval, nebyl jsem na to zvyklý a prožíval kvůli tomu traumata. Dnes už to miluju, spojení divadla a hudby je to, po čem jsem nejvíc toužil,“ říká s tím, že příští rok bude v brněnském Národním divadle zkoušet Verdiho operu Falstaff. O pojetí operní režie Ondřeje Havelky se mluví jako o konzervativní, on sám je ale na úctu k tradici hrdý. „Vnímám ducha hudby, a protože se věnuji autentické interpretaci jazzu a v minulosti jsem zpíval taky v souboru Musica antiqua, pochopil jsem, v čem tkví interpretační finesy. Když slyším muziku, jsem okamžitě ovlivněn autorem a vtažen do doby vzniku.“
Jestliže s OPSO, který roku 1976 založil Pavel Klikar, hrával Ondřej Havelka hlavně hot jazz, se svými Melody Makers, založenými o dvacet let později, se přesunul ke swingu. Dnes se kapela věnuje nylonovému období, což je doba po druhé světové válce, kdy u nás swing dosáhl vrcholu. A proměňuje se i posluchačstvo, dorůstá nové, vznikají další swingové kluby, tančit se chodí po večerech. Speciální tančírny proto vedle swingových koncertů pořádají i Melody Makers. Do swingu si odskočila i operní pěvkyně Magdalena Kožená, s níž Melody Makers nahráli před pěti lety desku skladeb Colea Portera a aktuálně chystají společné turné.
Související
-
Markéta Čekanová představuje komiks o čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Markéta Čekanová mluví o rozdílu mezi českým a americkým swingem nebo o tom, proč v Plzni uspořádala výstavu o silných ženách.
-
Úspěch druhých mě neohrožuje, ale inspiruje, říká jazzová zpěvačka Marta Kloučková
Ondřej Pivec, David Dorůžka, Vojtěch Dyk, Orchestr Gustava Broma – se všemi spolupracuje zpěvačka Marta Kloučková. Její hlas mohou posluchači znát z pořadu Sedmé nebe.
-
Jsem šťastný člověk. Jazz je pro mě cesta ke svobodnému vyjádření, říká Milan Svoboda
Mezi své oblíbence řadí Chicka Coreu a Ernesta Hemingwaye, protože i dobrá jazzová hudba by měla vyprávět příběh. Bachova hudba je pro něj synonymem pravdivosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
