Na dopoledních koncertech v pražském Rudolfinu s filharmoniky vystupuje i romský sbor

4. říjen 2016

Cyklus komentovaných dopoledních koncertů, které pořádá Česká filharmonie pro školy v pražském Rudolfinu, má posluchače seznámit s klasickou hudbou, ale představit i jiné žánry. S filharmoniky vystupuje také dětský sbor Čhavorenge.

Hudebníci z České filharmonie nehrají se sborem Čhavorenge, který vede zpěvačka a sboristka Ida Kelarová, poprvé. Už v roce 2014 vystupovali společně na koncertech na Slovensku a loni pod širým nebem na Hradčanském náměstí v Praze.

„To jsou všechno živelní muzikanti, velice disponovaní, který vlastně to, že nemají třeba akademické vzdělání a tak dále, nahrazují čirou hudební intuicí, která je velmi nakažlivá pro nás, kteří jsme takový neustále svázaní notovým zápisem. A zároveň ta spolupráce s těmi amatérskými zpěváky, které prostě jenom baví zpívat a zpívají s velkou radostí a chutí, tak to je vlastně taky něco, na co občas profesionál ve svém každodenním koloběhu zapomíná,“ popisuje spolupráci s romským sborem dirigent dopoledních koncertů Marko Ivanović.

Spolupráce s filharmoniky je ale důležitá také pro romské děti ze sboru Čhavorenge. Ten tvoří několik desítek dětí z České a Slovenské republiky, které často žijí v ghettech. „Když člověk vyrůstá v ghettu a nebo v nějaké osadě a nebo jen tím, že jsi Rom a ty se narodíš s myšlenkou, že všechno, co uděláš je špatně, tak ty se odlučuješ od své kultury. My je tímto způsobem vracíme nazpět k jejich kořenům. Když se postaví na to jeviště a předvedou svoji kulturu a lidé je za to odmění svým potleskem, tak pochopí, že mají být na co hrdí a nedají se. Oni potřebují si akorát začít věřit,“ říká asistent Kelarové Oto Bunda.

Dětem se romská hudba líbí

Dětem se romská hudba líbila. Podle učitele Libora Sládka z pražského Gymnázia Nad Kavalírkou je návštěvy Rudolfina učí především etiketu. Jak dodává, aktuální vystoupení filharmoniků s romským dětským sborem jim pak může pomoci nalézt vztah i k romské menšině.

„Na konci 80. let cizinci u nás ve školách nebyli běžní. Pak se to začalo objevovat úplně automaticky a dneska děti ve školách vůbec nevnímají cizince jako cizí element. Prostě to berou tak, jak to je a nepřemýšlí o tom. Čili takový ten u nás starších trošku zasutý ‚rasistický přístup‘ nebo jiný pohled na ně s tím máme podle mě problém fakt jenom my a tohle je možná šance, aby vnímali tu romskou kulturu jako trošku svoji,“ popisuje Sládek.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.