Na čem dělá... trumpetista Didrik Ingvaldsen

11. srpen 2017

Norský trumpetista a skladatel je členem kapel po celé Evropě, včetně dvou českých. Jak se k nám vlastně dostal a co letos chystá nového?

„Počátky mých vazeb s českou jazzovou scénou sahají až do roku 1989,“ vysvětluje sedmapadesátiletý rodák z malebného Stavangeru na jihozápadě Norska. „Trombonista Mojmír Bártek z big bandu Gustava Broma byl tehdy pozván do našeho města, aby tam koncertoval. Český hornista a dirigent Vladimír Kramář tam tehdy žil trvale a znali jsme. Ti dva se tehdy potkali a já byl u toho.“

Později mezi lety 1997–98 pobýval Ingvaldsen několik měsíců v Brně a spolupracoval s místními muzikanty. Několik skladeb z té doby najdeme na jeho albu History and Movement z roku 2000, i když ho natočil už v jiné sestavě.

„Do Česka jsem se pak často vracel,“ pokračuje. „V roce 2008 jsem potkal brněnského saxofonistu Radima Hanouska a spolu jsme založili NOCZ Quartet, který funguje od doku 2009 dodnes. Občas také vystupujeme v rozšíření o čtyři další muzikanty pod názvem Didrik Ingvaldsen Orchestra.“

Didrik Ingvaldsen Orchestra

S tímto tělesem trumpetista vystoupil například loni na Festivalu Janáček Brno s vlastní úpravou známé Sinfonietty.

Kapela, ve které Ingvaldsen funguje jako skladatel a lídr, se může pochlubit třemi alby pro slovenský label Hevhetia – jedním s Ivou Bittovou, jedním v rozšířeném obsazení a dalším v obsazení základního kvarteta.

„Naši hudbu bych popsal jako moderní jazz, založený na jasně daných kompozicích, ovšem s dostatkem prostoru pro kreativitu a improvizaci,“ doplňuje. V těchto týdnech píše hudbu pro čtvrté album kapely, na kterém NOCZ Quartet doprovodí pěvecký sbor. V jednání je i několik koncertů v tomto obsazení.

„Komponování mi jde nejlépe, právě když mám před sebou koncert, těleso nebo projekt, pro který můžu psát,“ říká Ingvaldsen ke svému způsobu práce. „Občas si ale jen tak zaznamenávám nápady a použiju je později. Baví mě psát pro velká obsazení a mám za sebou už hodně skladeb pro big band.“

Čím mu vlastně učarovalo Česko a jak vidí místní muzikanty? „Češi a Norové jsou sice dva odlišné národy, ale společné znaky mají. V obou případech jde navíc o malé země se spoustou krásné přírody. Češi jsou také otevření, organizovaní, dobře se s nimi spolupracuje. Hudebně je řada z nich na vysoké úrovni. A pak je tu pivo – nejlepší na světě!“

Ingvaldsen ale necestuje jen mezi Norskem a Českem. V Berlíně hrává s různými formacemi po klubech a 17. září se například zúčastní projektu Trumpet City, spojujícím neuvěřitelných padesát trumpetistů.

V Norsku má svůj další kvartet, Pocket Corner, se kterým na prosinec chystá už třetí turné po Španělsku. Je rovněž členem stavangerského sdružení improvizujících hudebníků Kitchen Orchestra. „V říjnu nás čeká spolupráce s pěti soudobými autory, kteří pro nás napsali nový materiál.“

Za zmínku stojí i Ingvaldsenovo členství v radě Norské jazzové federace. „Práce této organizace je politicky velmi důležitá,“ vysvětluje. „Norští jazzmani se mají v porovnání s muzikanty v jiných zemích celkem dobře, ale pořád je před námi hodně práce.“

„Snažíme se navýšit příjmy, důchody a třeba také jasněji definovat podmínky nemocenské. Chceme, aby příležitosti, které instrumentalistům i aranžérům nabízí klubová scéna, festivaly nebo turné byly lepší a bylo jich víc. Nebo aby větší jazzová tělesa mohla fungovat stabilněji.“

autor: Jan Mazura
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.