Myšlení na cestě

5. srpen 2002

Minulého roku ustavilo nakladatelství Mladá fronta novou edici, kterou nazvalo Myšlení. Formou paperbacku v ní vydává studie a eseje dotýkající se aktuální problematiky vědy, kultury a umění. Jako čtvrtý svazek této edice vyšla v překladu Martina Pokorného kniha Hans-Petera Hempela Heidegger a zen.

Autor, který přednáší politické vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně, v ní interpretuje myšlení jednoho z nejvýznamnějších a nejméně srozumitelných filozofů 20. století pozoruhodně jasným, hutným, a přitom nezjednodušujícím způsobem. Klíčem k pochopení Heideggerova pojetí jsoucna, bytí a času je mu přitom kromě zen buddhismu i Tao te ťing. Spojujícím článkem je akcent na "stávání se", postupné "dozrávání" všeho, co jest, odmítání jsoucna jako něčeho strnulého a završeného. Četné analogie pak autor nachází mezi neustálou hrou protikladných komponentů Heideggerovy "čtveřiny" (tímto neologismem německý filozof souhrnně pojmenoval základní čtyři světooblasti - zemi, nebe, boha a člověka) a nekončícími proměnami, v nichž se dle Lao-c' stále znovu a znovu vrovnává a udržuje harmonie mezi nebem a zemí. Velkou pozornost věnuje Hempel také vztahu ticha a řeči i otázkám kontemplace a meditace.

Hans-Peter Hempel: Heidegger a zen

I když zdánlivě o něčem zcela jiném je Účastná mysl, kniha polského eko-filozofa Henryka Skolimowského, která nese podtitul Nová teorie poznání a vesmíru (vyšla jako 5. svazek edice Myšlení), i ona je reakcí na pád evropské metafyziky a karteziánského oddělování objektu a subjektu. A také ona otevírá hranice západního myšlení směrem východním. Významnými podněty pro celostní pojetí světa a člověka jsou i Skolimowského buddhismus a taoismus. Promyšlená koncepce a přehledná kompozice díla nejspíš odrážejí autorovu publicistickou i pedagogickou zkušenost z doby, kdy působil na univerzitách v Michiganu a Ann Arboru (nyní je profesorem na Technické univerzitě v Lodži). Ve dvanácti kapitolách členěných do podkapitol přechází od nárysu "účastné mysli" (což je, zjednodušeně řečeno, mysl, která se rozpíná spolu s realitou), přes charakteristiku různých typů myšlení v dějinách, kulturách a civilizacích až ke Slibu účastné filozofie (což je název poslední kapitoly). Autor, navazující kriticky jak na mystický evolucionismus Teilharda de Chardin, tak na kriticismus Karla Poppera, opět nahlíží na vesmír jako na "neustálé uskutečňování". A když v závěru knihy načrtává etiku, jež z účastné mysli vyplývá, píše: Opravdu sebe sama můžeme pojímat jako Boha-v-procesu-uskutečňování, aniž bychom měli pocit svatokrádeže či nepatřičné nadutosti a arogance. Neboť co jiného má být naším osudem, ne-li stát se Bohem. - Boží sláva je nekonečná. A my jsme součástí této slávy. Alespoň to učí všechna náboženství. Křesťanství hlásá, že jsme Božími dětmi. Jednoho dne však děti Boží dospějí. A to znamená, že budou Bohem!

Henryk Skolimowski
autor: (bop)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser