My před návštěvou to nejlepší často schováme, Ukrajinci to mají naopak, říká Petr Kalina

22. srpen 2015

Hostem sobotní Noční Čajovny 22. srpna byl ukrajinista a muzikolog Petr Kalina.

Petr Kalina vystudoval hudební vědu a ukrajinský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde stále působí. Na Ukrajinu se poprvé podíval v devadesátých letech a byl touto zemí okouzlen. Přestože se tam setkal s poměrně chudými lidmi, byli vždy pohostinní a přátelští. V té době ještě v mnoha domácnostech netekla teplá voda, někde ani ta studená. Fascinace Ukrajinou přiměla Petra Kalinu vracet se tam pravidelně. Oblíbil si Krym, kde se však ukrajinsky téměř nedomluvil, každoročně zamířil také do Lvova, který je podle něj velmi podobný Brnu. Když už se zdálo, že se poměry na Ukrajině mění k lepšímu a životní standard se zvyšuje, přišla politická krize, revoluce a události na náměstí Nezávislosti. Petr Kalina vše sledoval s obavami o své přátele a známé. Ty se ještě vystupňovaly v posledních měsících, ve kterých na Ukrajině probíhá ozbrojený konflikt. Při své poslední cestě do Lvova tak Petr Kalina poprvé viděl ukrajinské tanky v ulicích.

V Čajovně vyprávěl o tom, jaká je země, o níž se nyní píše převážně v souvislosti s válkou a jak tato válka ovlivnila tamní život a kulturu. Zazněla také ukázka ukrajinské hudby, lidové i alternativní. Vaší pozornosti by určitě neměla uniknout skupina Zapaska.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.