Muzikál Dnes večer: Lola Blau na scéně v německém Hofu

Hraje se zde jak činohra, tak hudební divadlo, balet a také divadlo pro děti. Kromě velkého jeviště má divadlo malou studiovou scénu, kde uvádí muzikál pro jednu herečku nazvaný Dnes večer: Lola Blau od vídeňského kabaretního zpěváka a skladatele Georga Kreislera.

Foto z představení Dnes večer: Lola Blau |foto: Theater Hof

Zpěvačka Lola Blau, fiktivní postava svého autora Georga Kreislera, balí na začátku představení své kufry. Opustí Vídeň, kde po nástupu nacismu ztratila vyhlídky na uměleckou kariéru, usadí se nejdříve v Linci, pak odejde do Švýcarska a nakonec odpluje na parníku do Ameriky. Všude se úspěšně přizpůsobí vkusu diváků, a prosadí se i v americkém show businessu. Postupně ale neustálým střídáním repertoáru, stylu vystoupení a jazyků pozbývá pevnosti charakteru, až nakonec propadá alkoholu a drogám. V muzikálu Dnes večer Lola Blau jde o izolaci divadelních celebrit vnímaných jen skrz jejich masky, hraje se ale také o možnosti umělce zapůsobit na společnost a změnit ji podle vlastních představ.

Stefanie Rhaue, stálá členka souboru divadla v Hofu nad Sálou, nevidí možnosti vlivu umělce na společnost až tak omezené:

„Každý umělec to asi vidí jinak. Třeba Wolf Biermann, který v NDR lecčehos dosáhl a pak ji musel opustit, ten by určitě byl toho názoru, že písničkami se poměry změnit dají. Kreisler chtěl také svými písněmi něčeho docílit, ale – umělec musí na konci života někdy rezignovat. Umění slouží přece jen hlavně k zábavě, lidé se rádi smějí komickým scénám, kdežto vážné myšlenky je šokují a tak je potlačují.“

Lola Blau znovu najde svůj pevný bod, až když se jí po válce nečekaně z Londýna ozve milenec z mládí, a oba se domluví, že spolu pojedou do rodné Vídně. Setkají se tam se všemi jim dobře známými světlými a stinnými stránkami dunajské metropole, o nedávné minulosti nikdo mluvit nechce, a tak se opakuje i předválečný neúspěch zpěvačky, která se marně snaží zalíbit se divadelnímu řediteli. Neboť: „Wien bleibt Wien“ – Vídeň zůstává Vídní.

Muzikál nese zřetelné autobiografické rysy svého autora. Kritiku dobových poměrů zahalil mistr černého humoru Georg Kreisler ve svém nejúspěšnějším jevištním díle do jemného slovního vtipu v textech písní. Právě slovního vtipu si herečka cení nejvíce.

„Je to půvabná kombinace smutných písní a vtipných textů, které vyžadují kabaretní přednes na hranici zpěvu a recitace, jsou tu ale i písně melodické, které můžete opravdu zpívat, a vše žije Kreislerovým slovním vtipem, který je prostě báječný...

Georg Kreisler uvádí ve svých režijních pokynech, že se má divákovi přiblížit historické pozadí příběhu – v inscenaci se tak děje pomocí pásma z dobových filmových dokumentů a písní promítaných na velkoplošné obrazovce v pozadí jeviště. Vystihuje tak rozpor mezi politickými poměry a osudem zpěvačky, která uprostřed zmatků a krutostí války touží pouze po jediném – po osobním štěstí a poklidném životě.“

Dodejme, že hra je známá i u nás – za herecký výkon v inscenaci libereckého Divadla F. X. Šaldy získala Markéta Tallerová Cenu Thálie. V Praze titul v současné době uvádí Pidivadlo.