Muzeum úsměvů s.r.o.
V Muzeu hlavního města Prahy je možné do 15. března navštívit retrospektivní výstavu obrazů malířky Emmy Srncové. Výstava, která Pražany těší už od poloviny listopadu 2002, skládá mimo jiné hold Praze jako městu milému, osloví však nejen jeho obyvatele.
Emma Srncová je v oboru malířství ten nejlíbeznější autodidakt. Dnes však už neplatí ani toto zařazení, protože její přístup k práci je vysoce profesionální, výsledek povznášející - a to doslova. Miroslav Horníček charakterizoval její tvorbu jako "nepřekonatelnou touhu po vznášení". Je to mystérium. Autorka nás vtáhne do prostředí obrazu - a nechce se nám odcházet, vrátit se do reality. I když obrazy Emmy Srncové jsou svébytnou realitou samy o sobě. Techniku i obsah ukul život, otevřenost malířčiny osobnosti přináší záruku hlubokého dialogu.
Emmu Srncovou netřeba představovat. Tato múzická osobnost přesahuje svou činností mnoho uměleckých disciplín. Původ toho všeho můžeme najít v 60. letech v Černém divadle Jiřího Srnce. Bylo pro ni studnicí nápadů, které však i ona sama vdechla část neopakovatelné atmosféry. Dnes tušíme v jejích obrazech matný sametový horizont. Zaplňuje jej ovšem barevným spektrem, rytmem života, duší úsměvu. Dynamika dění jde tak říkajíc přes rám obrazu "za zrcadlo" - a tam se teprve dějí věci! Emma Srncová našla rychlou a účinnou cestu, jak diváka přivést do samého nitra vlastní duše. Její práce je důkazem, že intermediální sdělení se může nést ve znamení lehkosti a být přístupné všem.
Divadlo života na plátnech, oponách, dřevech, překližkách i keramice je většinou obsazeno herci nejmilejšími: rodinou a přáteli, a to lidskými i zvířecími. Jejich každodenními trampotami i štěstíčky, se kterými se divák ztotožní a kterým jsou dána nečekaná rozuzlení plná překvapení a pohody. Školní výlet nás odveze rovnou do oblak, stejně jako Pan Soumrak nad Prahou nebo Adam a Eva v penzi. V oblacích Emma tvoří tu konečnou ingredienci úsměvu do naší duše i srdce. Vše je provázeno chladivým vánkem kolem spánků a důvěrným pocitem domova. Přetržený polibek nám vynahradí Modré z nebe. Získáme nadhled i pokoru před závažností biblických témat. Cesta do Nazaretu se odehrává samozřejmě na kole a ve vší vážnosti. Život je velké divadlo a jeho kořením jsou klauni. Opět člověčí i zvířecí. A tak obrazy Jank a Jinka nebo Žena - přítel člověka jsou předzvěstí věčného Chytání inspirace zosobněné klaunem Bolkem Polívkou, který na výstavu k obrazu přidal "Nástroj na chytání inspirace", pověšený v expozici vedle obrazu.
Ostatně celé dílo Emmy Srncové je plné "jiných řešení" dávajících tušit původ elegance, se kterou autorka prochází nelehkým životem a s níž provází i diváka svým světem plným barev a fantazie. Její obrazy nabízejí nové a neopakovatelné příležitosti. Pokud jste třeba při poslechu vaší oblíbené rozhlasové stanice zaslechli lehké zašumění, možná nešlo o poruchu, ale třeba se po vlnách projel okřídlený velocipéd Emmy Srncové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
