Musíme hledat talenty z celého světa. V internacionalizaci nesmíme selhat, načrtává rektor Miller

17. září 2021

Mezi pětistovkou nejlepších univerzit světa v žebříčku QS World University Rankings jsou také tři české vysoké školy – Univerzita Karlova, VŠCHT a ČVUT. Nový rektor Anglo-American University v Praze Jaroslav Miller ale upozorňuje, že české vysoké školy v žebříčcích v lepším případě stagnují: „Jsem přesvědčen, že Česko má potenciál na to, aby mělo čtyři, možná pět univerzit v první pětistovce. A nejméně jednu v první stovce.“

„Do značné míry je to otázka peněz – ano, je to klišé, ale zároveň je to pravda,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Miller rovněž kritizuje stávající zákon o vysokých školách, který označuje za zastaralý. Konkrétně by se prý měly posílit pravomoci správních rad univerzit, které ve světě mají zpravidla daleko větší vliv na řízení a strategie, které uplatňuje vedení v čele s rektorem.

„To u nás není. Hlavní ohnisko moci zůstává na fakultách a na univerzitních a fakultních senátech. Pravomoci jsou roztříštěné, decentralizované a takto nelze strategicky řídit žádnou univerzitu,“ podotýká bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci.

Zákon jasně říká, že rektor je osoba zodpovědná. Ale jak chcete strategicky řídit univerzitu, když nemáte vliv na výběr klíčových lidí?
Jaroslav Miller

Vedení univerzit by také mělo mít větší vliv na výběr profesorů a docentů na klíčových pracovištích.

„Je zde obrovský rozpor. Vysokoškolský zákon jasně říká, že rektor je osoba zodpovědná za celou univerzitu a strategické řízení, ale jak chcete strategicky řídit univerzitu, když nemáte vliv na výběr klíčových lidí. To je protimluv, který je třeba vyřešit,“ dodává.

Talent z celého světa

Pokud jde o programy politických stran před nadcházejícími parlamentními volbami, Miller v nich postrádá silnější akcent na fakt, že podoba školství a výuky rozhodne o budoucí prosperitě Česka.

Čtěte také

Univerzita Palackého loni akreditovala první on-line studijní program. Podle jejího někdejšího rektora jde o zcela legitimní způsob výuky a upozorňuje na to, že do budoucna bude daleko větší roli hrát celoživotní vzdělávání.

„Doba, kdy lidé nastoupili do jedné fabriky a byli v ní až do důchodu, je dávno pryč. Lidé, kteří dnes nastupují na trh práce, budou měnit zaměstnání desetkrát dvacetkrát za život. Budou se muset neustále rekvalifikovat, a protože nebudou mít čas, tak právě on-line technologie budou hrát naprosto rozhodující roli,“ předpovídá Miller.

Pokud univerzita hledá talenty jen v národním kontextu, tak je omezena.
Jaroslav Miller

Kromě změny vysokoškolské legislativy je v Česku také třeba pracovat na větší internacionalizaci a otevřenosti českého školství vůči studentům ze zahraničí. Právě to je vedle hodnocení úrovně vědy a reputace jedním z kritérií pro umístění v žebříčcích.

Čtěte také

„Pokud univerzita hledá talenty jen v národním kontextu, tak je omezena. Nabízí se paralela s fotbalem – kluby, které spoléhají pouze na své odchovance, jsou většinou méně úspěšné než ty, které hledají posily v celém světě. Abychom byli konkurenceschopní, musíme cíleně vyhledávat motivované talenty – vědce i studenty – z celého světa. Internacionalizace je věc, v níž nesmíme selhat,“ zdůrazňuje Miller.

Jak by měla budoucí vláda podpořit univerzitní sektor po obtížném koronavirovém období? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Martina Mašková , ert
Spustit audio

Související