Music matters in Cairo / Kdo udává tón Káhiře

Budova káhirské opery

BBC Radio 3 natočilo během července dokument o situaci v Egyptě pohledem kulturních aktivistů a hudebníků. Českou verzi pořadu BBC doplnil rozhovor s bývalým blízkovýchodním zpravodajem Českého rozhlasu Břetislavem Turečkem.

Suzy Kleinová se vypravila do Káhiry, aby se setkala s tamními hudebníky a kulturními aktivisty a aby zjistila, jak si Egypt v roce 2013 vytváří novou kulturní identitu. Dokument vznikal v atmosféře dramatických změn a protestů, které měly za následek sesazení prezidenta Muhammada Mursího.

Autorka se přitom dozvídá, že egyptská kulturní identita se vyvíjí už sedm tisíc let a patří k ní faraónská, arabská, koptská a západní vážná hudba a že dnešní hudebníci vycházejí do ulic, jelikož chtějí tuto rozmanitost kulturního projevu bránit.

02245827.jpeg

V roce 1871 se v tehdy nově vybudované Káhirské opeře konala premiéra Verdiho velkolepého díla Aida. V červnu 2013 vystoupili opět na pódium Opery pěvci a hudebníci, připravení uvést další představení Aidy, ale tentokrát přitom drželi v rukou transparenty a protestovali proti nežádoucím zásahům ministra kultury – už šestého během dvou let. Suzy Kleinová hovoří s dirigentem Orchestru Káhirské opery Nayerem Naguim a novinářkou Ati Metwalyovou, jichž se ptá, zda protesty probíhající v uměleckých kruzích odrážejí celkové projevy nespokojenosti v celé zemi, a jakou roli hraje umění v ochraně kulturní rozmanitosti ve státě s osmdesáti miliony obyvatel. Obavy umělců také autorka sdělila osobně – dnes už neúřadujícímu – ministru kultury Azízovi a požadovala od něho přímou reakci na jejich tvrzení.

02245560.jpeg

Kulturní aktivistka Basma El Husseiní, která provozuje nevládní uměleckou organizaci Kulturní zdroj, hovoří s Kleinovou o tom, že umění bývá v Egyptě obvykle spojené s vládnoucí elitou, a popisuje, jak její organizace přináší hudbu, divadlo a tanec sociálně znevýhodněným skupinám obyvatel. Zastává přitom názor, že potřebu nových způsobů vyjadřování pociťují dnes Egypťané silněji než dříve.

02505198.jpeg

Jednou z nejvýznamnějších náboženských menšin jsou v dnešním Egyptě koptští křesťané. Koptové, jejichž církev vznikla v prvním století našeho letopočtu, si svou hudbu uchovávali po dva tisíce let v ústním podání. Pracovníci Ústavu pro koptská studia se od nástupu záznamových technologií snaží o katalogizaci a nahrávání této hudby a nedávno ji převedli do digitální podoby. Doktor Michael Ghattas autorce vypráví o koptské historii, která sahá až do faraónských dob, a vysvětluje, proč se dnešní egyptská koptská komunita obává o svou budoucnost.

02335889.jpeg

Egyptská loutna zvaná oud má tradici dlouhou více než sedm století a patří k základním prvkům arabské klasické hudby. Archivář a hráč na oud Mustafa Saíd v bytě na káhirské periferii, plném starých šelakových desek, vypráví Suzy Kleinové o tom, jak arabská klasická hudba od 50. let 20. století přebírá inovační prvky ze Západu, a také uvádí, proč je dnes podle něho nesmírně důležité, aby hudebníci čerpali inspiraci z klasického arabského repertoáru dávných dob a aby s pomocí této hudby hledali cestu do budoucna.

Závěrem se Suzy Kleinová v malém studiu v centru Káhiry setkává s dvaadvacetiletým skladatelem Bahou El Ansarím a s hudebníkem a producentem Mahmudem Refatem, jehož vydavatelství a hudební prostory nazvané „100 Copies“ hrají v posledních deseti letech klíčovou roli na egyptské experimentální scéně. Refat otevřeně hovoří o tom, že od roku 2011 označují západní média egyptské hudebníky za „revolucionáře“, což této energické scéně, která v Egyptě existuje už dlouho, jen škodí.

Premiéru české verze jsme vysílali ve středu 23. října 2013 v pořadu Radiodokument na stanici Český rozhlas Vltava.