Musí to být komplexní. Designér Jiří Rathouský, autor orientačního systému metra, má výstavu v Brně

Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design | Pražákův palác|foto:Martina Morávková, Moravská galerie v Brně

Když Jiří Rathouský dostal pozvánku k práci na orientačním systému nově vznikajícího pražského sídliště Jižní město II, psala se druhá polovina sedmdesátých let. Rathouský se coby designér s někdejší průpravou ze studií výtvarné výchovy i z pražské techniky pouštěl do řešení takového úkolu jako vůbec první v republice.

„Panelová sídliště se u nás začala obarvovat až v 90. letech. On už ale v roce 1979 vymyslel orientační systém postavený na jejich probarevní a vytvoření souborů symbolických znaků, které označují jednotlivé sekce a ulice sídliště. V tom byl jeho přístup naprosto unikátní,” vysvětluje kurátorka výstavy Marta Sylvestrová.

Grafik výstavy Pavel Coufalík dodává, že unikátní byl i ideologický přístup k věci. „Nešlo jen o dotvoření znaků. Od začátku byla ve hře i tehdy nová myšlenka tématu životního prostředí. Architekti chtěli život v nepříliš ideálním prostředí ozvláštnit, proto přišli s nápadem na motiv člověka, kterému dal Rathouský grafickou podobu nadřazeného elementu. Pod tím jsou pak pojmy spjaté s životním prostředím jako země, slunce, voda, vzduch, fauna flora,” vysvětluje. Rathouského koncept pro „jižák” výstava v Pražákově paláci představuje detailně včetně propagačních videoreportáží, v nichž figuruje sám autor.

Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design | Pražákův palác|foto:Martina Morávková, Moravská galerie v Brně

Rathouský jako systém

I díky možnosti cestovat a sbírat poznatky a zkušenosti na zakázkách, jako bylo například Expo 1967 v Montrealu nebo 1970 v Ósace, razil Jiří Rathouský, opět jako jeden z prvních u nás, cestu komplexní grafické identity. Ať už šlo o práci pro cestovní kanceláč Čedok, československé lázně nebo knižní tvorbu.

„Výstavu jsme nazvali Systém Rathouský, takže základním vodítkem pro výber exponátů byla snaha ukázat komplexnost jeho práce. Když navrhoval knižní obálky, navrhl pro edici i autorské písmo anebo i značku edice,” uvádí Marta Sylvestrová.

Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design | Pražákův palác|foto:Martina Morávková, Moravská galerie v Brně

Asi nejznámější Rathouského prací na poli knižní grafiky je péče o odeonskou edici Gama, v níž mezi lety 1980 a 1992 vycházely dnes již klasické tituly jako Svět podle Garpa, Mistr a Markétka nebo třeba Poslední kabriolet. Rahouský pro ni graficky připravil a autorským písnem Alphapipe vybavil 46 titulů; všechny jsou k vidění na výstavě.

Příští stanice Brno

Unikátní písmo s názvem Metron vytvořil i pro informační systém pražského metra, v které se proměnila část výstavního prostoru v galerii. A díky důvtipné práci grafika výstavy Pavla Coufalíka, který se detailně zajímal o Rathouského snahu prosadit informační systémy i pro povrchovou dopravu, mohou lidé na plakátech vylepených v ulicích Brna zaznamenat, že piktogramy a systémy tak typické pro pražské metro sedmdesátých a první polovinu osmdesátých let se okrajově dotýkaly i moravsko metropole.

Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design | Pražákův palác|foto:Martina Morávková, Moravská galerie v Brně

Systém Rathouský ukazuje nejen realizace plakátů a grafiky, ale i jejich návrhy. Jedním z nerealizovaných souborů je i ten s názvem Kodály, obsahující pestré a rytmické návrhy notových sešitů pro maďarského hudebního skladatele Zoltána Kodályho. Rathouského tvorbě spojené s hudbou je na výstavě vyčleněná speciální místnost v těsném sousedství s plakátovou tvorbou (Rathouský je autorem například plakátu k muzikálu Starci na chmelu) anebo ukázek logotypů pro nejrůznější československé organizace.

Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design | Pražákův palác|foto:Martina Morávková, Moravská galerie v Brně

Výstava navíc nasvěcuje i Rathouského životní partnerku designérku Doru Novákovou. Díky jejímu úspěchu na Expu 58 v Bruselu už na konci padesátých let společně připravovali kompletní vizuální identitu pro pražskou Laternu Magiku.