Multikulturalita nevzniká nesourodou směsí náboženství

18. prosinec 2006

Kolínský arcibiskup, Joachim kardinál Meisner zakázal ve školách své diecése pořádat multináboženské slavnosti. Nejen v Severním Porýní Vestfálsku, ale i v jiných částech Německa vyvolal tak bouři nevole.

Nesouhlasně se ozvali zejména politici. Dokonce bez ohledu na politické vyznání. Protestují i ředitelé potrefených škol.

Církevní mluvčí křesťansko demokratických poslanců ve Spolkovém sněmu, Ingrid Fischbach se od Meisnerova zákazu distancovala. "Těžko půjde naplnit," řekla deníku Die WELT. Připomněla současně zásady německé biskupské konference, podle kterých naopak mulitnáboženské slavnosti ve školách jsou významným příspěvkem k prohloubení multikulturního soužití a spolupráce v každodenní praxi.

Sociálně demokratický poslanec z Kolína nad Rýnem Lale Akgün prohlásil, že Meisner tak projevil "archaické chápání náboženství". Zelený poslanec v zemské sněmu Porýní Vestfálska, Reiner Priggen ironicky vzkázal Meisnerovi: "Pane kardinále vyhoďte konečně z Dómu tři krále a pošlete je zpátky do pouště, odkud přišli. Vždyť se jedná o chaldejské nebo perské vykladače hvězd - rozhodně ne o katolické křesťany!"

"Velice na mě zapůsobila papežova turecká cesta," řekl deníku Die WELT severorýnský ministr pro integraci, křesťanský demokrat Armin Laschet. "V mezináboženském dialogu stojím blíže papeži, než kardinál Meisner. Jsem přesvědčen, že naše doba nepotřebuje méně, ale více sounáležitosti mezi náboženstvími."

Je sporné, zda by v otázce blízkosti k papeži s Arminem Laschetem Benedikt XVI. souhlasil. Určitě by mu připomněl 27. říjen roku 1986. Tehdy na pozvání papeže Jana Pavla II. přijeli do Assisi, rodného města svatého Františka křesťané, buddhisté, hinduisté, muslimové a židé, sikhové a partové, šintoisté a představitelé celé řady afrických a amerických náboženství. Každý z nich pobožností odpovídající jejich tradici oslavil svatého Františka. Následně se sešli ke společné modlitbě.

Tehdejší hostitel Jan Pavel II. už předem upozornil, že vlastně nepůjde o společnou modlitbu. S cílem zabránit vzniku nesourodé směsi náboženských tradic a rozdílných představ o bohu, se modlili náboženští předáci každý jednotlivě. "Nemůžeme se zcela jistě společně modlit," řekl tehdy Jan Pavel II., "můžeme ale být přítomni u toho, když se právě jiný modlí."

Kardinál Meisner tehdy v Assisi nebyl. Přesto žádný německý církevní otec s výjimkou kardinála Ratzingera nestál tak blízko papeži z Polska, jako tento rodilý Slezan, který vyrostl v Durynsku, stal se berlínským biskupem a na stolec kolínského arcibiskupa ho v roce 1987 usadil právě Jan Pavel II.

Přestože tedy v Assisi Meisner nebyl, dobře pochopil Janem Pavlem uskutečněnou organizaci společné modlitby.

Nesourodá směs náboženských tradic s multikulturalitou nemá totiž nic společného. Jde jen o jakousi kakofonii, ve které se obtížně orientují i zkušení představitelé různých církví - a jimi poutníci do italského Assisi nepochybně byli. Jak se pak v takové směsi mají orientovat děti? Meisnerův zákaz, byť narazil na nepochopení ze strany politiků, ale i vedení některých škol, sleduje právě prevenci před takovým duchovním, chaosem. V článku pro Die WELT, ve kterém vysvětluje svůj zákaz, píše: "V naší společnosti došlo k pozoruhodné proměně hodnot, kterou můžeme příležitostně popsat takto: jakoby naproti světu, naplněného náboženským zbožím stál v jistém smyslu supermarket náboženství. Zatímco způsob konzumu a značka podstatnou měrou spolurozhodují, kdo jsme, a reklama se slovy definitivní, absolutní a bezpodmínečný připomíná nezbytnost rozhodnout se, v otázkách víry vládne libovůle. Každý se může obsloužit podle chuti. Trochu esoteriky, maličko zenu, pak ještě něco křesťanství - na Vánoce ho může být o něco víc." Jinými slovy kolínský arcibiskup zákazem multináboženských slavností, v rámci kterých - a to zdůrazňuje - by mělo dojít ke společným modlitbám, chce sdělit, že takto nesourodou směsí multikulturalita nevzniká. Ba právě naopak. Chceme-li pochopit a najít způsob soužití s někým, kdo s námi nesdílí naše kulturní hodnoty, těžko jej pochopíme, nevyznáme-li sami ve vlastní kultuře. Nutit proto děti různých náboženství a různých kultur společně se modlit, může tak paradoxně zabránit jejich cestě k sobě navzájem. A to jejich kolínský pastýř rozhodně odmítá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: ern
Spustit audio