Jan Rokyta: V symbióze klasiky a folklóru
U příležitosti 150. výročí narození básníka Petra Bezruče a oslav tohoto jubilea v mimořádném vysílání Vltavy z Lysé hory přijal pozvání multiinstrumentalista Jan Rokyta.
Je uměleckým šéfem FLAIR Ensemble a mezinárodního festivalu Musica Pura, externím rozhlasovým redaktorem a dramaturgem, stálým hoste souboru Solamente Naturali, skladatelem, aranžérem, předsedou celostátní poroty soutěže v dětském lidovém zpěvu „Zpěváček“ a v neposlední řadě vinologem. Na téma degustace vína se vyjadřuje v závěru pořadu.
„Měl jsem velké štěstí na učitele, prvním byl můj otec /pozn. Jan Rokyta st./, i on mě učil jít za stylovostí, autenticitou a pravdou v hudbě“, říká na úvod.
„K textům Petra Bezruče jsem se znovu dostal díky společnému vystoupení mého otce a herce Alfreda Strejčka a od první chvíle mě jeho verše dojaly a zasáhly - svou silou a intenzitou, i když jsem je jako dítě vnímal jako povinnou četbu. I proto se pokouším o jejich zhudebnění, je to slovo pravdy“.
Jan Rokyta také upravuje písně Leoše Janáčka. A jaký je jeho vztah k nejzásadnější umělecké osobnosti Moravy a Slezska? „K Janáčkovi? To je vztah výsostný, intenzivní a pokorný, i díky němu mám na Moravě a ve Slezsku svůj domov“.
Čtěte takéVizitky, rozhovory s lidmi, kterým umění proměňuje život. Od 4. září na Vltavě
Jan Rokyta je sice multiinstrumentalistou, hlavně koncertním hráčem na cimbál a flétny, ale na Panovu flétnu s respektem k interpretačnímu umění své ženy Liselotte, která patří v tomto oboru k evropské špičce, nehraje. Přesto spolu tvoří duo, ve kterém její hru doprovází na cimbál, jak uslyšíte v rámci Vizitky v Písni z Csíku Bély Bartóka.
Za ožehavé téma považuje Jan Rokyta otázku pravosti lidové hudby. Poslední hlas ryzích hudců zaznamenaly rozhlasové mikrofony někdy v 50. letech minulého století.
„Cítím, že vedle folklorismu a velkých festivalů pozorujeme návrat k tomu původnímu – např. na Horňácku, Valašsku – Nový Hrozenkov, Valašská Bystřice. Všude tam se snaží co nejvěrněji kopírovat staré hudce, zpěváky, přejímat jejich styl, dobrat se pravosti, ale to lze jen tehdy, když s tou komunitou v daných regionech žijete, jste její součástí, nasáváte její atmosféru a tradice.“
A jak Janu Rokytovi proměňuje umění jeho každodenní život? „Neproměňuje, ale určuje. Potýkám se s tím, v čem ubrat, co tzv. pustit. Den má jen 24 hodin, a když chcete koncertně hrát, organizovat festivaly a natáčení, skládat a aranžovat, ale také se vedle toho věnovat rodině…“
Postesk jen pro danou chvíli. Workoholismus Jana Rokyty je aspoň v rozhlasových studiích pověstný. Děkuji kolegovi za takový životní příklad.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
