Mukl jsem (poezie z gulagů)

12. srpen 2006

Básně vynesené z pekla - tak by se také dala nazvat poezie, která byla psána za ostnatým drátem sovětských komunistických koncentráků. Jde o zvláštní oddíl ruského básnictví 20. století, protože spojuje autory nejrůznějších generací a estetik. V pravidelném pořadu Svět poezie dnes představíme právě poezii z gulagů - tedy tvorbu několika ruských autorů, kteří prošli vězeňskou zkouškou. Z vlastních překladů připravil Miloš Doležal, autorem úvodní reflexe je rusista Tomáš Glanc.

Poezií o Gulagu se zpravidla rozumí poezie z Gulagu. Téma souvisí s osudem a místem. Jde o zvláštní oddíl ruského básnictví 20. století, protože spojuje autory nejrůznějších generací a estetik. Někteří se octli v literatuře jen díky tomu, že v sovětských lágrech psali poezii a patří dnes výlučně do oblasti literatury lágrové. Jiní autoři některá svá díla tematicky a biograficky spojili se sovětskými koncentráky, ale působili v literatuře i jinak a stali se klasiky. A konečně jsou tvůrci jako Varlam Šalamov - celý jeho život a dílo odkazují ke komunistickému vězeňskému systému.

Básně nejen pomáhaly přežít jednotlivým zekům, ať už byli jejich autory, čtenáři nebo posluchači, básně samy se staly formou přežití, způsobem vítězství nad šíleným kontextem. Snad proto působí často útěšně, důstojně a radostně, ačkoliv pojednávají o skličujících hrůzách a jsou plné smrti.

Z vlastních překladů připravil Miloš Doležal, autorem úvodní reflexe je rusista Tomáš Glanc.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.