Můj život nemá dějin. Tlumené barvy a teskné nálady v básních francouzského symbolisty Alberta Samaina
Básník tlumených barev a polotónů, který je podle Františka Bíbla básníkem všeho, co hyne, zmírá, vadne a omdlévá, upomíná svou poetikou na malířský impresionismus či prerafaelitská plátna. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Premiérový Souzvuk uvádí díla francouzského symbolisty Alberta Samaina (1858-1900).
Zbožňuji nejasnost a tóny, barvy křehké,
vše, co se vlní, vlá a třese, mihá, mění,
to zraky, vody, vlas a hedváb, listů chvění
a spirituelní a štíhlé tvary lehké.
Rodák z Lille pocházel z vlámské rodiny, jako dvaadvacetiletý se přestěhoval do Paříže, kde se věnoval psaní poezie, kterou mimo jiné recitoval také veřejně ve slavném kabaretu Chat noir. Spoluzakládal časopis Mercure de France, přispíval také do Revue des Deux Mondes. Jeho poezie byla silně ovlivněna Baudelairem a Verlainem. Poezii Alberta Samaina zhudebnil Camille Saint-Saëns.
Soubor Samainových básní v Souzvuku doplňují citáty jeho překladatelů i literárních souputníků. Pořad převážne čerpá z výboru Františka Bíbla Zahrada infantčina.
Samain je básníkem všeho, co hyne, zmírá, vadne a omdlévá, básníkem ticha, jeseně a zvláště večerů, pro něž nalezl přemnohé odstíny výrazů, barev a tónů; lyrikem snu, stínu a melancholie marnosti. Jeho nejvlastnější citovou doménou jsou nálady teskné a toužné, unylé, bolně blouznivé. Jeho výrazovými prostředky jsou tlumené barvy, polotóny a odstíny, avšak při veškeré své křehkosti tato poesie vyniká podivuhodnou jasností a čistotou obrazu.
František Bíbl
Účinkují: Luboš Veselý, Ivan Řezáč a Pavel Neškuda
Z překladů Františka Bíbla a Karla Čapka a citátů Arthura Breiského, Jiřího Karáska ze Lvovic a Louise Denise připravil Petr Adámek.
Režie: Vít Vencl
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.