Můj film není sentimentální doják. Smích a sarkasmus dokáže smýt rozdíly, jestli vidíš nebo nevidíš, říká autorka dokumentu Ti, kteří tancují ve tmě
Během setkávání s nevidomými hrdiny svého filmu občas zapomínala, že jsou nevidomí. „Jejich humor mě fascinoval. Kdybych bývala začala jenom trošku se sentimentem a litováním, poslali by mě k šípku a v životě bych nic nenatočila,“ vyznává se. „Ve svém filmu jsem chtěla jít za ten takzvaný handicap. Nechtěla jsem se ho dotýkat. Chtěla jsem se dotknout něčeho, co nás všechny spojuje, co máme stejné, jít na přirozenou lidskou rovinu,“ dodává.
I proto ji mrzí noticky nebo popisky, které dokument doprovázejí. „Většinou se v nich píše: film o šesti nevidomých. Myslím si, že od toho lidé utíkají. Očekávají sentimentální dojemnou podívanou, ale v tomhle případě je pravdou pravý opak,“ uvádí režisérka věci na pravou míru. A zve diváky do kina. Snímek je totiž, i díky kameramanu Jaromíru Kačerovi a hudebníkům Alanu Vitoušovi a Monice Načevě, obrazově i co se týče muziky zpracován pro uvádění na velkém plátně. V takovém případě dá komplexní audiovizuální a citový zážitek. Jde o jeden ze zásadních letošních distribučních počinů české kinematografie na poli dokumentárního filmu. Premiéru si odbyl na festivalu dokumentů v Jihlavě, kde měl ze všech promítaných titulů největší potlesk. Právem.
Čtěte také
Ještě k muzice. Alan Vitouš patří k režisérčiným letitým spolupracovníkům. „Dodávala jsem mu natočené sekvence a on k nim komponoval hudební pasáže. Monika Načeva do filmu vstoupila přes tanec jedné z našich respondentek, Pavly. Filmová hudba je vlastně jejím příběhem. Všechno začalo Pavliným tancem, který mě fascinoval,“ vypráví Ševčíková. Zmíněný tanec se stal jedním z pilířů filmu.
Dokument Ti, kteří tancují ve tmě natáčela Jana Ševčíková pět let, ale s covidovou přestávkou, takže vlastně tři roky. „Covid by dokument časově uzemnil, a to jsem nechtěla. Jsou tu totiž příběhy, které se klidně mohly stát před dvěma lety, jako se můžou stát za dva roky,“ osvětluje filmařka nadčasovost svého nového díla.
Související
-
Válka na Ukrajině z nevšedních úhlů. Začíná Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě
To nejlepší, co v poslední době na poli dokumentu vzniklo a řada hostů od Hilala Baydarova až třeba po Janu Ševčíkovou. Od 25. do 30. října proběhne oblíbený festival.
-
Jihlava oznámila vítězné filmy. Nejlepším českým dokumentem je Kaprkód režisérky Lucie Králové
Za festivalem se ve svém příspěvku ohlíží kolega Tomáš Pilát, který připomíná i vítěze v nejprestižnějších kategoriích.
-
Znovuzrozená partitura a světově proslulý film. SOČR živě doprovodí projekci Čarodějova učně
Pražské Rudolfinum zažije 22. prosince výjimečný večer. Bude tu k vidění mistrovský animovaný film režiséra Karla Zemana Čarodějův učeň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
