Můj děda kněz. Mezigenerační výpověď o kněžském povolání v tzv. podzemní církvi

Radiodokument vypráví příběh chlapce z chudé rodiny, který prožívá svůj život pod tíhou komunismu s hlubokou vírou. Tatínek, dědeček a dokonce dvojnásobný pradědeček, Ivan Synek, v intimním rozhovoru poodkrývá, jak se během komunistické éry stal římskokatolickým knězem, a to i přesto, že byl v době svěcení ženatý a měl už čtyři děti. Současný jáhen u svatého Tomáše v Brně mluví o období, kdy vykonával svou kněžskou službu s lehkostí a pokorou, což vytváří silný kontrast k beznaději a složitosti dané doby.

První svaté přijímání|foto:Archiv Elišky Kánské

Jeho vyprávění je obohaceno o pohled manželky Jany, která představuje pomyslný protipól a svým způsobem realistický pohled na celou skutečnost. Prostor také dostává dcera Markéta, její generační odstup přináší do vyprávění nové kvality a širší souvislosti. Mozaiku pohledů na dědečkovu minulost provází autorka dokumentu Eliška. Ta si uvědomuje nejen silný dědův příběh, ale i přítomnost ženských vzorů ve vlastní rodině.

Eliška Kánská, autorka dokumentu, je studentkou Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Pod vedením profesorky Aleny Blažejovské zde začal její radiodokument vznikat. Finální podoba vznikla ve spolupráci s dramaturgyní Violou Ježkovou. Tento dokument je jejím autorským debutem v rozhlasové dokumentaristice.