Mozart píše Konstancii 1/3

03167056.jpeg

On-line do pondělí 10. listopadu 2014.


V poštovních dostavnících, v penzionech, hospodách, hotelích napříč Evropou vznikají jeho dopisy. Od 27. dubna 1782 do 14. října 1791 mají jediného adresáta: manželku Konstancii, která čeká doma ve Vídni. I když Mozartovi táhne na třicítku, dětskou duši čistoty, důvěřivosti, potřeby přimknout se k osobě blízké neopouští. Okolní svět mu to neulehčuje.

I navzdory svému nezpochybnitelnému geniálnímu kompozičnímu i interpretačnímu talentu, jehož si je vědom, ho sráží na dno pochybností a nejistoty pragmatičnost okolního světa, co měří úspěch novým modelem šatů, kvalitnějším polstrováním kočáru, počtem zlatých… Mozart by chtěl mít rovněž v tomto světě postavení odpovídající jeho velikosti umělecké. Neděje se. Honoráře se vyplácejí občas a nízké.

Nasytit denní spotřebu peněz tak vyžaduje značné úsilí, kvantum cest a nucených zdvořilostí vůči majetnějším. Dno se rozevírá, Mozart, uštvaný výše popsaným, hledá vydechnutí. Potřebuje stále více cítit zázemí rodiny, klid. Neděje se. Hýří, pije, komponuje, podezřívá, žárlí, útočí, omlouvá se, trpí smutkem.

Záznamy o tom všem putují k adresátce Konstancii Mozartové. I na ni je toho moc, proto odjíždí se synkem do lázní v Badenu u Vídně. To krizi ještě posiluje.

Nejmilejší, nejlepší ženuško! Tvůj dopis ze sedmého včetně kvitance o zaplacení jsem v pořádku dostal, jen bych si pro Tvé dobro přál, abys bývala dala spolupodepsat nějakého svědka, protože jestli nebude chtít být N.N. poctivý, mohl by Ti dnes nebo zítra ještě způsobit nějakou nepříjemnost. Tam, kde stojí pouhá facka, Ti on může neočekávaně poslat soudní výzvu kvůli hrubému či pořádnému nebo vůbec aggio pohlavku, a co pak uděláš? (...) Svým včerejším dopisem jsi mě úplně dorazila,skoro jsem se už zase rozhodoval jet za Tebou. Jenže věc ještě není vyřízena, a co bychom pak z toho měli? - Že bych zase hned musel zpátky nebo že bych místo toho, abych byl upokojen, musel žít ve strachu. V několika dnech ta historie musí vzít konec.Tvůj Mozart

Není to radostné čtení, ale poučné rozhodně. Mozartovy dopisy, ač stylem rokokově zdvořilé, odrážejí v plné šíři jeho vnitřní běsy, jež mu stále mocněji ubírají chuť a sílu žít.


Čte: Petr Kubes

Překlad: Vlasta Reittererová Rozhlasová úprava a režie: Michal Bureš

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby