Filmem roku je Šarlatán. Celkem posbíral pět Českých lvů

6. březen 2021

Snímek Šarlatán, který bude za Českou republiku bojovat v oscarovém klání, ovládl i letošní České lvy. Získal celkem pět sošek včetně ceny za nejlepší film. Poslechněte si Vizitku, ve které režisérka Agnieszka Holland s Tomášem Pilátem probírala svůj vztahu k léčitelům, společenskou angažovanost i to, proč ji těsně po absolutoriu FAMU nabídl adopci režisér Andrzej Wajda. 

28. ČESKÝ LEV
 
NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ FILM
Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson
 
NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM
V síti – režie Barbora Chalupová, Vít Klusák – producenti Vít Klusák, Filip Remunda 
 
NEJLEPŠÍ REŽIE
Šarlatán – Agnieszka Holland
 
NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI
Krajina ve stínu – Magdaléna Borová
 
NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI
Šarlatán – Ivan Trojan
 
NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI
Krajina ve stínu – Petra Špalková
 
NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI
Modelář – Jiří Mádl
 
NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ
Krajina ve stínu – Ivan Arsenjev
 
NEJLEPŠÍ KAMERA
Šarlatán – Martin Štrba
 
NEJLEPŠÍ STŘIH
Krajina ve stínu – Jan Daňhel
 
NEJLEPŠÍ ZVUK
Šarlatán – Radim Hladík jr.
 
NEJLEPŠÍ HUDBA
Krajina ve stínu – Jakub Kudláč
 
NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE
Marie Terezie II – Martin Kurel
 
NEJLEPŠÍ KOSTÝMY
Krajina ve stínu – Zuzana Bambušek Krejzková
 
NEJLEPŠÍ MASKY 
Havel – Adriana Bartošová, René Stejskal
 
NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE
Herec – hlavní producenti Rastislav Šesták, Peter Bebjak, Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Peter Bebjak, Petr Bok
 
NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL
Zrádci – hlavní producenti Viktor Tauš, Jan Lekeš – hlavní tvůrci Viktor Tauš, Matěj Chlupáček, Miro Šifra
 
NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM
Barevný sen – režisér, producent, výtvarník Jan Balej
 
NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM
Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec – producent Matěj Paclík
 
CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena 
Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec
 
NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT - nestatutární cena
Krajina ve stínu - Jan Poukar
 
CENA FILMOVÝCH FANOUŚKŮ - nestatutární cena
V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák (ocenění režiséři)
 
MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII
Hynek Bočan

V roce 2002 natočila režisérka Agnieszka Holland film Julie se vrací domů. Jednou z postav byl charismatický léčitel se schopností uzdravit dotykem. Téma z 18 let starého snímku se objevuje i v aktuálním Šarlatánovi. Holland ho připravila podle scénáře Marka Epsteina, jenž zpracoval příběh léčitele Jana Mikoláška – muže, který uměl stanovit diagnózu na základě vzorku moči. Potíže pak úspěšně léčil bylinkami, jejichž studiu se celoživotně věnoval.

Premiéra filmu režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán, hlavní roli léčitele Jana Mikoláška, skutečné historické osobnosti, ztvárnil Ivan Trojan

„Jeho talent se dá na rozdíl od šamanství vysvětlit. Šarlatán není film o zázracích, ale o tom, co takový dar s člověkem udělá, jakou cenu za něj zaplatí a jestli to ospravedlní slabost, zištnost a konformismus. Klademe si otázky, co je mravní, co není dovoleno, co je a co není hodné ospravedlnění. Ale já Mikoláška nesoudím, používám spíš behavioristický přístup, na základě scénáře rekonstruuji realitu,” řekla Agnieszka Holland ve Vizitce. Během natáčení filmu i po jeho premiéře se setkala s lidmi, jejichž příbuzní zažili Mikoláškovu léčbu na vlastní kůži. Sama má však s léčiteli jen okrajovou zkušenost.

Když je doba rychlejší než chápání

Čtěte také

Rodačka z Varšavy Holland je v České republice známá zejména díky minisérii Hořící keř z období okupace v roce 1968. Podílela se ale také na vzniku snímku o Jánošíkovi, film V temnotě zase reflektuje události z nacisty okupovaného Lvova. Ve Vizitce proto hovořila i o vztahu k historickým tématům. „Pro současnost je typické, že se odehrává hrozně rychle, a esenci toho, co se děje, je velice těžké uchopit. Když máte distanc od dané doby, je najednou zřetelnější, co je skutečná podstata věci. Minulost není mrtvá, je zakletá v přítomnosti a my se s ní musíme smířit a vzít si z ní ponaučení. Může nás totiž navést k pochopení současnosti.“

Čtěte také

Právě současnost jí není lhostejná, dlouhodobě se společensky angažuje a účastní se i aktuálních demonstrací proti polské vládě. „Je to téměř rodinný podnik, chodím na ně já, neteř, synovec i moje dcera a její žena, všichni máme podobný pocit zodpovědnosti. Víme, že náš vliv je omezený, ale děláme, co můžeme,“ konstatuje. Ve svých filmech – například v angažovaném snímku Přes kosti mrtvých – chce ukazovat mechanismy, které v lidech povzbudí pozornost vůči okolnímu světu, empatii a citlivost. Svého postavení využívá i k aktivnímu boji za práva LGBT komunity, jež je v katolickém Polsku pronásledovaná. Nedávný dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen podle jejích slov podepsala celá řada slavných umělců včetně Pedra Almodóvara.

z filmu Hořící keř

Agnieszka Holland studovala na FAMU v Praze, jejími klíčovými učiteli byli například Evald Schorm, Elmar Klos nebo Jan Matějovský. Po návratu do Polska v sedmdesátých letech však kvůli rodinné i osobní historii příliš příležitostí k filmařské práci neměla. Tehdy jí pomohl režisér Andrzej Wajda. „Nabídl mi, abych byla první asistentkou režie na jeho filmu Člověk z mramoru. Vláda ale nedovolila, abych s tím filmem byla spojená. Wajda s celým štábem tedy začali stávkovat, vláda z toho dostala strach a s Wajdou se domluvila, že sice nebudu dělat na Člověku z mramoru, ale že mi schválí moje scénáře, které dlouho ležely v televizi a ve filmovém ústavu. Díky tomu jsem začala dělat filmy. Wajda mi v určitém okamžiku nabídl, že když je moje jméno pro vládu tak neprůchodné, adoptuje mě. Já si ale jako výraz loajality chtěla udržet jméno svého otce.”

Jak se Agnseszce Holland při natáčení Šarlatána pracovalo s Ivanem Trojanem a jeho devatenáctiletých synem Josefem? V čem vidí výhody filmové spolupráce se členy rodiny? Jak vzpomíná na studia na pražské FAMU a dobu těsně po ní a jaký ji pojí vztah k hudbě polského hudebníka Marka Grechuty? Poslechněte si celou Vizitku z 24. srpna 2020. 

Spustit audio

Související