Mohou kinetické plastiky znamenat konec pamětních desek?

02326602.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02326602.jpeg

Kinetické objekty ve výtvarném umění, založené na pohybu, nejsou sice ve výtvarném umění něčím novým, zatím ale jen málo kdy nahrazují pamětní desky. S tímto nápadem teď přišel mladý umělec Matěj Smetana.

Svoji rozpohybovanou pamětní desku věnoval prof. Janu Patočkovi. Odhalena bude na brněnské pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, což má to hned několik důvodů: fakulta si připomíná 70. výročí svého vzniku a v roce 1946, kdy byla založena, byl prof. Jan Patočka jedním z prvních vyučujících. Mimochodem – dílo prof. Patočky, jednoho z našich nejvýznamnějších filosofů, připomene kromě kinetické plastiky i krátkodobá tematická výstava.

Čtěte také: The Distillery: Nová kulturní palírna v Brně

V pořadu Slovo o designu se sejdou s Matějem Smetanou, autorem zmíněné plastiky, historik umění Radek Horáček a malíř a pedagog Petr Kamenický. Ve středu 9. listopadu bude slavnostně odhalena nejen plastika Matěje Smetany, ale také bronzová busta J. A. Komenského od sochaře Vincence Makovského. Tématem rozhovoru v pořadu Slovo o designu bude tedy rovněž otázka, jakou roli by mělo sehrát výtvarné umění v univerzitním prostředí a do jakého dialogu s uměním současným vstupuje Masarykova univerzita.

Petr Kamenický jako kurátor připravil odlití Makovského sochy do bronzu a ve spolupráci se sochařovým synem Zdeňkem zajistil vytvoření mramorového soklu. A byl to také on, kdo získal ke spolupráci multimediálního umělce Matěje Smetanu. Výsledkem pozoruhodné spolupráce je tedy mj. nová kinetická plastika – o tom všem v pořadu Slovo o designu, který připravila Olga Jeřábková a který bude uvádět Radek Horáček.

03035373.jpeg