Mohou kinetické plastiky znamenat konec pamětních desek?

02326602.jpeg
02326602.jpeg

Kinetické objekty ve výtvarném umění, založené na pohybu, nejsou sice ve výtvarném umění něčím novým, zatím ale jen málo kdy nahrazují pamětní desky. S tímto nápadem teď přišel mladý umělec Matěj Smetana.

Svoji rozpohybovanou pamětní desku věnoval prof. Janu Patočkovi. Odhalena bude na brněnské pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, což má to hned několik důvodů: fakulta si připomíná 70. výročí svého vzniku a v roce 1946, kdy byla založena, byl prof. Jan Patočka jedním z prvních vyučujících. Mimochodem – dílo prof. Patočky, jednoho z našich nejvýznamnějších filosofů, připomene kromě kinetické plastiky i krátkodobá tematická výstava.

Čtěte také: The Distillery: Nová kulturní palírna v Brně

V pořadu Slovo o designu se sejdou s Matějem Smetanou, autorem zmíněné plastiky, historik umění Radek Horáček a malíř a pedagog Petr Kamenický. Ve středu 9. listopadu bude slavnostně odhalena nejen plastika Matěje Smetany, ale také bronzová busta J. A. Komenského od sochaře Vincence Makovského. Tématem rozhovoru v pořadu Slovo o designu bude tedy rovněž otázka, jakou roli by mělo sehrát výtvarné umění v univerzitním prostředí a do jakého dialogu s uměním současným vstupuje Masarykova univerzita.

Petr Kamenický jako kurátor připravil odlití Makovského sochy do bronzu a ve spolupráci se sochařovým synem Zdeňkem zajistil vytvoření mramorového soklu. A byl to také on, kdo získal ke spolupráci multimediálního umělce Matěje Smetanu. Výsledkem pozoruhodné spolupráce je tedy mj. nová kinetická plastika – o tom všem v pořadu Slovo o designu, který připravila Olga Jeřábková a který bude uvádět Radek Horáček.

03035373.jpeg