Mlýn na mumie; Zimní kniha o lásce; Šarlák; O sobě – knižní tipy Jana Nejedlého
Nakladatelství Druhé město vydalo nový román Petra Stančíka. Autor, který původně publikoval pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, tvoří pod svým občanským jménem, jak se zdá, díla čtenářsky přístupnější, tedy méně artistní a hermetická než dříve.
A to aniž by se vzdal své dřívější živelnosti, opulentnosti a panoptikálnosti, jak o tom svědčí aktuální novinka, groteskní detektivka nazvaná Mlýn na mumie.
Vrah pošťáků
Píše se rok 1866 a Prahou otřásá série vražd, jejichž obětí jsou výhradně listonoši. Kdosi se po nich snaží poslat vzkaz snad až do zásvětí, jak zjišťuje poživačný policejní komisař. Kromě něj se dějem mihne kupř. Neruda, Smetana, Sabina, náčelník Sokola Tyrš a další vlastenci, kteří tu představují starosvětsky naaranžovaný kontrapunkt k autorovým eskapádám fantazie a humoru. A humor je to stejně šťavnatý jako erotické a kulinární orgie, jimiž stránky příběhu doslova přetékají. Atmosférou bychom mohli novou Stančíkovu prózu přirovnat k filmu Adéla ještě nevečeřela, který by v jeho pojetí ovšem musel být mládeži nepřístupný. Gejzíry nápadů, paradoxů, historických exkurzů, slovních i situačních gagů servíruje autor se vskutku gargantuovským apetitem. Umí být zábavný i podvratný zároveň.
„Vražda je základ státu,“ říká jedna z postav s tím, že jedině vražda ospravedlňuje existenci policie. „A policie slouží k udržování stávajícího řádu čili státu. Proto je vražda státotvorná.“ A ještě něco se autorovi v této postmoderní hře s brakovou literaturou podařilo zachytit – odcházející 19. století, pozvolný zánik jedné epochy, jednoho civilizačního cyklu.
Zimní kniha o lásce
Jaký další titul zmínit z té záplavy pozoruhodných knižních novinek? Tak např. Zimní knihu o lásce z pera spisovatelky a publicistky Dory Kaprálové. Svazek vznikl jako autorčina odpověď na prózu Jedna žena Pétera Esterházyho. „Začetla jsem do Esterházyho textů, ironických, mačistických, láskyplných, mužných, leč poněkud zatížených mramorovou estetikou suverénního stylisty. Knihu jsem lítostivě a lehce podrážděně odhodila," nechala se slyšet autorka a na to konto napsala knihu o mužích z pohledu ženy. Vychází v produkci nakladatelství Archa.
Šarlák
Dvanáct obrazů z periferie světa, tak zní podtitul cyklu krátkých autobiografických próz, pod nimiž je podepsán výtvarník Petr Mano. „Člověk, který nestihne svou dobu, je jako chmýří ve větru, nemá se kde zachytit,“ říká tvůrce, když popisuje svou odyseu šedivými roky normalizace, které prožil na mnoha zastrčených štacích obvykle jako pomocný dělník. Setkával se tu s „dušemi nezkalenými vzděláním“ i s nejrůznějšími bohémy, kteří mu pomáhali přežít bezčasí v „krajině podobné zdevastovaným játrům opilce“. Knihu nazvanou podle píseckého rybníka Šarlák vydalo nakladatelství 65. pole.
O sobě
Na konec svazek německého klasika Thomase Manna. Pod lakonickým názvem O sobě jsou zde shrnuty jeho eseje, přednášky či odpovědi na ankety. A píše-li autor o sobě, znamená to, že píše především o své době a svém díle. Když kupř. dostane otázku ohledně náboženství, říká: „Co je náboženské? Myšlenka na smrt. Viděl jsem umírat svého otce, vím, že umřu, a ona myšlenka je mi nejdůvěrnější, stojí za vším, co myslím a píšu...“ Knihu v překladu Milana Váni vydalo nakladatelství Academia.
