Mít po ruce boha jako vypravěče je požehnání, říká spisovatel Marek Toman

6. únor 2019

V loňském roce vydal Marek Toman tři knihy. Romány Neptunova jeskyně a Oko žraloka vycházející z historických událostí 19. a 20. století a dětskou knihu Cukrárna u Šilhavého Jima.

Tomanovy romány by bylo možné zařadit do žánru, který historik Petr Koura nazývá kontrafaktuální historií. Jedná se o příběhy, které se tak, jak jsou vyprávěny, nikdy nestaly, ale stát se mohly. Za oběma historickými prózami stojí dlouhá rešeršní práce, o které Marek Toman v ArtCafé prozradil: „Rešerše byly vykonány i nohama. Oko žraloka zachycuje něco málo z historie československého trampingu, kterému jsem se v minulých letech oddával, takže jsem ta místa prochodil. U Neptunovy jeskyně jsem se zase hodně procházel po Vinohradech, pozoroval místní fasády a chodil do Grébovky, o jejímž majiteli a staviteli Mořici Gröbem příběh pojednává.“

Detektivka psaná na oprátce

Oko žraloka je imaginární příběh Mirka Klecana, postavy známé z Reportáže psané na oprátce od Julia Fučíka.

Logo

„Samotnou Reportáž jsem si pořádně přečetl až dlouho po Sametové revoluci, kdy mě ten příběh začal zajímat. Předtím jsem ji měl v paměti zapsanou jako propagandistické dílo,“ prozrazuje autor. „S odstupem dvaceti let jsem ale shledal, že jde o strhující text, napsaný ve stylu noirové detektivky,“ dodává. Na Fučíkově díle ho fascinovala jeho odvrácená strana: „Když někdo miluje texty a prožívá je tak, jako já, všímá si nejen toho, co chtěl autor napsat, ale také toho, co napsat nechtěl, což obvykle vyplyne až při velmi pečlivém čtení.“ Právě pasáže týkající se Mirka Klecana jsou podle Tomana příkladem toho, kdy autor záměrně zamlčuje, co se stalo.

Z Jidáše socialismu Forrestem Gumpem z Nuslí

„Mirek Klecan je skutečná historická postava, o které se ví velmi málo. Po desetiletí byl navíc předkládaný veřejnosti jako kardinální zrádce – jako Jidáš socialismu, čímž byl zbaven lidského tvaru a zůstával pouhým symbolem,“ přibližuje spisovatel hlavního hrdinu prózy Oko žraloka.

Oko žraloka je příběhem společensky znevýhodněného člověka, který celoživotně nedůvěřuje elitám a opovrhuje jimi.
Marek Toman

Tomanův Mirek Klecan nevěří psaným či vyřčeným slovům a žije podle principu, že rozhodovat by měly činy. Mimo jiné ho to přivede ke komunistům, jako interbrigadistu do španělské občanské války a také do protinacistického odboje. Pro svůj příběh Toman zvolil rámcové vyprávění, kdy se v roce 1990 ve skladu se sanitním materiálem setká osmnáctiletý brigádník s nevrlým zarputilým starým mužem, který si z něj dělá legraci a opovrhuje jím. „Zároveň ale začne postupně pouštět kousky zajímavých informací a vyplyne z toho, že znal jak Julia Fučíka, tak například fotografa Roberta Capu a další postavy světových dějin,“ doplňuje Toman.

Z pohledu antického boha

Neptunova jeskyně vypráví o vzniku vily Grébovka a o osudu jejích majitelů. V příběhu z Královských Vinohrad (jak zní podtitul románu) se přitom odrážejí československé a evropské dějiny. Marek Toman k tomu poznamenává: „Fascinuje mě příběh úžasného rozkvětu, který se odehrál během několika desetiletí  od 70. let 19. století do roku 1922, kdy se Královské Vinohrady staly pražskou čtvrtí a přestaly existovat jako samostatné město. Tehdy se tam všechno protnulo, od českého patriotismu či nacionalismu až ke snahám českých židů se usadit někde, kde se jim povede dobře.“

Kostel svaté Ludmily na dnešním Náměstí Míru. Vpravo od kostela jsou vidět věže již zbourané Vinohradské synagogy.

Podle Marka Tomana si tato oblast, které za první republiky dominovaly kromě Gröbeho vily i Kostel svaté Ludmily a Vinohradská synagoga, zachovala dodnes svého genia loci. Nápad použít postavu boha, který vystoupí ze své sochy v Neptunově jeskyni, byl pro autora mimo jiné příležitostí vykročit ze současného proudu české prózy. Ta je podle něj velmi introspektivní a založená na niterných psychologických pocitech hrdinů, kteří se čtenáři sdílejí své neurózy. „Mít po ruce boha, který žádné pochybnosti nemá, a proto také spoustě věcí nerozumí, bylo vypravěčským požehnáním,“ dodává Marek Toman.

Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem Zdeňka Přidala.

autor: Tomáš Pivoda
Spustit audio

Související