Mistři zvuku už nejsou strojníci. I díky Ivu Špaljovi. Vyhledávaný tvůrce získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii
Jeho příjmení není české, ale český film ovlivnil jako málokdo. Zvukový mistr Ivo Špalj ozvučil stovky hraných, animovaných i dokumentárních snímků. Jeho zvukové stopy byly a jsou excelentní. Při své práci totiž intenzivně přemýšlí. „Mám rád, když je film zvukově jednotný. Když má svoji tvář. Ideálně takovou, že je poznat, kdo za zvukem stojí,“ vypočítává své pracovní zásady. Drží se jich celý profesní život.
Rodina Špaljova dědečka pochází z Balkánu. „Z vesničky Špalj nedaleko pobřeží. Můj děda přišel do českých zemí stavět dráhu. V pětadvaceti zemřel na tuberkulózu, ale stihl tu založit rodinu,“ osvětluje část svých kořenů.
Dřív nás brali jako strojníky, kteří s uměním nemají nic společného. Dnes už jsme, naštěstí, uznáváni jako tvůrci.
Mistr zvuku Ivo Špalj
Mistra zvuku dělá celý život. O jiné profesi nikdy neuvažoval, i když se zvukaři ke své zasloužené prestiži propracovávali obtížně a dlouho. „Dřív nás brali jako strojníky, kteří s uměním nemají nic společného. Dnes už jsme, naštěstí, uznáváni jako tvůrci. I ministerstvem kultury,“ zdůrazňuje. Zvukoví mistři u nás dokonce mají svůj autorský ochranný svaz. Přitom při prvním udílení Českých lvů ještě svoji kategorii neměli.
Čtěte také
Sám Špalj získal hned toho prvního – za zvuk k filmu Jana Švankmajera Lekce Faust. S výjimečným surrealistou, výtvarníkem, spisovatelem a filmařem, spolupracuje dlouho. „Některé ze Lvů, které jsem získal, bych vyměnil za ocenění zvuku Švankmajerových snímků, myslím, že byly z mé strany lepší než ty oceněné,“ dodává. Za Hmyz ale dostal „slovenského Lva“ – tamní prestižní cenu Slnko v sieti. A s Janem Švankmajerem pracuje stále. Aktuálně na dvou nových snímcích. „Švankmajer celý život sbírá kuriozity a bojí se, že přijdou vniveč. Tak se pokusil zachytit je na film,“ svěřuje se opatrně se svou stávající spoluprací. „Nevím, jestli to smím prozradit, ale máme se na co těšit,“ uzavírá toto téma.
Mimochodem – Švankmajerovi doporučil Iva Špalja skladatel Zdeněk Liška. Po komponistově odchodu zkoušel režisér jiné skladatele, ale nakonec se rozhodl vytvářet (i hudební) zvuk svých filmů sám – právě s Ivem Špaljem. Skvostné výsledky této kooperace všichni známe, a obdivujeme je.
Stejně jako další a další zvukové stopy především českých filmů. Ať vznikaly v jednodušších podmínkách šedesátých let nebo s využitím sofistikované techniky současnosti. Práce Iva Špalja je – bez ohledu na možnosti, které měl k dispozici – vždycky perfektní. Jeho filmy jsou prostě slyšet.
Související
-
Český lev musel mít politický podtext, kvůli Ukrajině se tomu letos nedalo vyhnout
Jak organizátoři program udílení cen pozměnili? Nakolik kvalitních, zajímavých filmů se za poslední rok v tuzemsku natočilo? Ptá se Saša Michailidis.
-
Šváb v pivu, lidstvo v hmyzu. Poslední film Jana Švankmajera
Jan Švankmajer ve svém nejnovějším a dle jeho slov také posledním celovečerním snímku odkazuje k divadelní hře bratří Čapků Ze života hmyzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
