Mistr Hus, mystifikační komedie v Divadle Aqualung

17. květen 2011
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana

Společenství Aqualung, které jsme si zvykli v letních měsících vídat na lodi Tajemství, má za sebou pět let existence.

Předsevzalo si, že každoročně uvede původní hru, která bude holdem konkrétnímu žánru, a to také plní. Po loňské Pytlákově schovance (mimochodem nejúspěšnější inscenaci divadla) letos uvádí původní novinku Mistr Hus. Žánrově můžeme hru definovat jako retro-komedii či spíše jakýsi druh historické mystifikace. Vychází z některých notoricky známých informací o době a událostech, které se v ní odehrály. Některé z postav vám tedy mohou přijít důvěrně známé, ale autorova dramatická licence jim dodala motivace, které způsobily, že se děj odehrává poněkud jinak, než známe z historie.

Variabilní dřevěná scéna Kamila Bělohlávka se jednoduchou přestavbou proměňuje v starodávný úřad práce, školní škamny, kazatelnu v Betlémské kapli, ale i v zasedací sál Kostnického koncilu. Kostýmy Jitky Kotkové a Veroniky Moudré jsou jednoduché, a drobnými detaily se tak protagonisté mohou změnit v někoho jiného. (většina herců totiž hraje až pět různých postav). Pět mužů a jedna žena (při premiéře Petr Gelnar, Zita Morávková, Václav Krátký, Zbigniew Kalina, František Čachotský a Ondřej Lážnovský) se proměňují v nezaměstnané občany Prahy, studenty teologie, ale také v příslušníky královského dvora či kléru. Jedinou neměnnou postavou je Jan z Husince alias Jan Hus v provedení Lubora Šplíchala. Jeho Jan je poctivý, nesmělý chlapík z venkova, který dění v hlavním městě sleduje udiveným, nevěřícím pohledem. Navzdory nejrůznějším půtkám, které se kolem něj odehrávají, je optimistický ve víře, že se mu všechny ty lidi podaří změnit. Jan je kombinací pohádkového hloupého Honzy a osvíceného učitele, který nešvary komentuje a tepe nikoli s revolučním zápalem, ale s tichým, nicméně důrazným didaktickým podtextem. Jinými slovy - věří, že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí. To dodává jeho postavě výjimečnosti, neokázalého patosu, ale mezi hašteřící se většinou působí jako tvor z jiného světa.V průběhu hry tedy nejprve sledujeme jeho cestu z Husince do Prahy, první kázání v kapli Betlémské, jeho vyhoštění z Prahy, setkání s králem a nakonec kostnický koncil, který v pohádkové nadsázce může skončit jinak, než to známe z historie... Pestrý život v nejrůznějších vrstvách společnosti nám - jistě nikoli náhodou - připomene leccos ze současnosti. Ať jsou to hašteření a drobné podrázky obyčejných lidí, tak i velké spory a boj o moc ve vrstvách nejvyšších.

Vzhledem k tomu, že se jedná o komedii, a to komedii aqualungovskou, najdeme tu mnohé divadelní postupy, známé z dosavadních produkcí divadla. To znamená hravost, až hračičkářství, vypracované gagy, odkazy k různým notoricky známým záležitostem. Každý jistě pozná Zikmunda - lišku rezavou, který se pyšní velkolepou zrzavou parukou, ale také tím, že místo na koni jede na lišce. Třením jejího ohonu ebonitovou tyčí se mu podaří zvítězit nad nepřítelem. Král Václav IV. je vykreslen jako zapřísáhlý nimrod. Jan Hus si získává jeho přízeň vycpanými trofejemi, nad nimiž se král doslova rozplývá (podle historických pramenů byl Václav skutečně velkým milovníkem zvířat). Královna Žofie je lehce extravagantní dáma se silným cizozemským, někdy až nesnesitelným přízvukem.Pohrávání si s historickými skutečnostmi, a jejich rozpracování do komediální nadsázky, se na scéně daří se střídavými úspěchy. Někdy vtípky vyznívají poněkud rozpačitě či nedotaženě, někdy jsou naopak velmi trefné, takže se diváci příjemně baví.

Mystifikační komedie o tom, co by se stalo, kdyby se Janu Husovi podařilo sbor kostnického koncilu přesvědčit o své pravdě, je tedy zábavnou, nenáročnou hříčkou, při které můžete strávit příjemný večer. To se vám může podařit v červnu v Žižkovském divadle. Jinak ale dosud není jisté, zda Aqualung alespoň na konci léta bude k vidění i na lodi Tajemství bratří Formanů (která by měla do srpna projít rekonstrukcí).

Spustit audio
autor: Jana Soprová