Místo posledního odpočinku i galerie pod širým nebem. Odkrýváme historii, umění a slavné osobnosti Břevnovského hřbitova
Břevnovský hřbitov vznikl v roce 1739 jako místo posledního odpočinku benediktinských řeholníků, když k pohřbívání přestala stačit klášterní krypta. Později v 19. století se hřbitov dvakrát rozšiřoval, neboť již nesloužil pouze klášteru, ale celému Břevnovu a okolí.
Hřbitov se dělí na dvě výrazně odlišné části. Ta první se pouze lehce svažuje a vyznačuje se dvěma dominantami: Vpravo od vchodu stojí kaple svatého Lazara postavená roku 1762 podle návrhu Anselma Luraga. Přímo proti ní pomalu chátrá jediná kaplová hrobka v neogotickém stylu, kterou si dal vystavět advokát Johann Sametz. Druhá část hřbitova je silně svažitá a zaplňuje doslova celé údolí.
Nesmazatelná stopa Anastáze Opaska
Tak jako přilehlý Břevnovský klášter, i hřbitov spojujeme s osobností arciopata Anastáze Opaska. Jeho skromný hrob se nachází vpravo od vchodu v blízkosti kaple svatého Lazara. Anastáz Opasek byl za svého života velmi silnou osobností, která na Břevnov přiváděla desítky významných představitelů světa umění, kultury i vědy. Není tedy divu, že mnozí z nich si přáli mít svůj hrob právě zde. Mezi takové osobnosti se řadil jistě i Karel Kryl, jehož hrob dnes patří patrně k nejnavštěvovanějším pietním místům zdejšího hřbitova.
V našem seriálu se dozvíte o dalších dvou mužích, jež mají vztah k Anastázovi Opaskovi. Oba pojí ještě jiná skutečnost – stali se oběťmi totalitní moci a ta jim nedala pokoj ani po smrti. Alfréda Fuchse umučili nacisté a jeho urnu nechtěl přijmout žádný hřbitov. Anastáz Opasek situaci vyřešil uložením jeho ostatků na Břevnovském hřbitově. Obřadu se však nesměl zúčastnit nikdo víc než jeho sestra. Na poslední rozloučení s Janem Patočkou, zabitého komunistickým režimem, sice dorazily stovky osobností, ale obřad rušil vrtulník a hluk nedaleké závodní dráhy.
Mezi dalšími známými osobnostmi, pohřbenými na Břevnovském hřbitově, najdeme Františka Tichého, Ivana Medka, Otto Rothmayera, Josefa Topola, Jana Sokola a další. O všech s Filipem Janem Zvolským hovořila průvodkyně Správy pražských hřbitovů a předsedkyně spolku Všem tafofilům Kateřina Konečná.
Související
-
Malvazinky. Významný a přitom téměř neznámý hřbitov na hranici Smíchova a Radlic
Hřbitov Malvazinky patří mezi největší pražské hřbitovy. Byl založen roku 1876 v místech bývalých vinic a hospodářských usedlostí Tomáše Malvazyho a je dodnes funkční.
-
Pohřebiště nesmrtelných. Vyšehrad s hrobkou Slavín patří mezi nejznámější české hřbitovy
Původně obyčejný, takřka až venkovský hřbitov, se od 19. století začal proměňovat. Dnes ho vnímáme jako důstojné pohřebiště významných osobností.
-
Břevno ve studánce (2/3): Chevetognská reforma a Anastáz Opasek
Druhou část cyklu Břevno ve studánce – 1020 let činnosti benediktinů u nás, který mapuje historii i současnost nejstaršího mužského kláštera u nás v Praze - Břevnov...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
