Místo posledního odpočinku i galerie pod širým nebem. Odkrýváme historii, umění a slavné osobnosti Břevnovského hřbitova

27. prosinec 2021

Břevnovský hřbitov vznikl v roce 1739 jako místo posledního odpočinku benediktinských řeholníků, když k pohřbívání přestala stačit klášterní krypta. Později v 19. století se hřbitov dvakrát rozšiřoval, neboť již nesloužil pouze klášteru, ale celému Břevnovu a okolí. 

Hřbitov se dělí na dvě výrazně odlišné části. Ta první se pouze lehce svažuje a vyznačuje se dvěma dominantami: Vpravo od vchodu stojí kaple svatého Lazara postavená roku 1762 podle návrhu Anselma Luraga. Přímo proti ní pomalu chátrá jediná kaplová hrobka v neogotickém stylu, kterou si dal vystavět advokát Johann Sametz. Druhá část hřbitova je silně svažitá a zaplňuje doslova celé údolí.

Kaple sv. Lazara na Břevnovském hřbitově

Nesmazatelná stopa Anastáze Opaska

Tak jako přilehlý Břevnovský klášter, i hřbitov spojujeme s osobností arciopata Anastáze Opaska. Jeho skromný hrob se nachází vpravo od vchodu v blízkosti kaple svatého Lazara. Anastáz Opasek byl za svého života velmi silnou osobností, která na Břevnov přiváděla desítky významných představitelů světa umění, kultury i vědy. Není tedy divu, že mnozí z nich si přáli mít svůj hrob právě zde. Mezi takové osobnosti se řadil jistě i Karel Kryl, jehož hrob dnes patří patrně k nejnavštěvovanějším pietním místům zdejšího hřbitova.

Průvodkyně Správy pražských hřbitovů Kateřina Konečná

V našem seriálu se dozvíte o dalších dvou mužích, jež mají vztah k Anastázovi Opaskovi. Oba pojí ještě jiná skutečnost – stali se oběťmi totalitní moci a ta jim nedala pokoj ani po smrti. Alfréda Fuchse umučili nacisté a jeho urnu nechtěl přijmout žádný hřbitov. Anastáz Opasek situaci vyřešil uložením jeho ostatků na Břevnovském hřbitově. Obřadu se však nesměl zúčastnit nikdo víc než jeho sestra. Na poslední rozloučení s Janem Patočkou, zabitého komunistickým režimem, sice dorazily stovky osobností, ale obřad rušil vrtulník a hluk nedaleké závodní dráhy.

Mezi dalšími známými osobnostmi, pohřbenými na Břevnovském hřbitově, najdeme Františka Tichého, Ivana Medka, Otto Rothmayera, Josefa Topola, Jana Sokola a další. O všech s Filipem Janem Zvolským hovořila průvodkyně Správy pražských hřbitovů a předsedkyně spolku Všem tafofilům Kateřina Konečná.

autor: Filip Jan Zvolský
Spustit audio

Související