Ministr ze staré doby kultuře nepomůže

4. prosinec 2017

Nominace kulturního manažera a muzikologa Ilji Šmída na místo ministra kultury nevyvolává žádné emoce. Není to jen tím, že na jiných postech budou ve vládě Andreje Babiše kontroverznější postavy. Důvod je jiný: ministerstvo kultury nezajímá nikoho (politiky ani společnost jako celek) kromě těch, kteří se v kulturní oblasti pohybují.

Ostatně i sám Babiš ministerstvo kultury vnímá především jako správce církevní agendy, kterou by rád viděl na financích, čímž se smysluplnost existence kulturního ministerstva v omezené české politické představivosti opět zmenší.

Post ministra kultury je při vyjednáváních už dvě desetiletí na posledním místě. Nikdo se o něj nehlásí a zbývá při rozdělování křesel jako poslední. Kultura je v programech stran, jen aby se neřeklo. Nedělejme si iluze, že v jednobarevné vládě ANO a jeho blízkých (odborníků) tomu bude jinak. Kultura zůstane na okraji zájmu. Vždyť budoucí premiér udělal už dost tím, že "na kulturu" dosadil muže, který věci rozumí a který se na rozdíl od předchůdce Daniela Hermana pohybuje v kulturní oblasti čtyři desítky let.

Právě to ale může být problém. Ilja Šmíd rozumí provoznímu chodu kulturních organizací − přece jen zakládal Pražskou komorní filharmonii, řídil orchestr (FOK) i divadlo −, z hlediska potřebného konceptuálního plánu a politické razance mu však hodně chybí. Pětašedesátiletý Šmíd je, ještě stále vstřícně řečeno, "stará škola", a jakkoliv se po revoluci jako manažer pohyboval v prostředí mezinárodní konkurence, chybí mu uvolněnost, s jakou se ke kultuře a její důležitosti pro společnost přistupuje v blízkém zahraničí (Ilja Šmíd odborně i myšlenkově vyrostl za socialismu, kdy byla hudba ideologicky dobře hlídaná; o době socialismu ale ve své biografii příliš nemluví, ostatně není sám, ministru Pilnému ze životopisu také vypadlo dvacet let normalizace).

(Ne)volím, tedy jsem!

laptop, smartphone, mobol, zápisník, tužka, poznámky, pracovní stůl

Filozofický pohled na smysl volby a voleb doplňuje společenskovědní občasník Černá skříňka na téma „Doba post-faktická...“

České kultuře se možná bude více hodit Šmíd, ministr úředník, který obstará provoz, než moralista Herman, který umí působivě řečnit při pravých kulturních událostech, ale kulturní politice moc nedal. Upřímně řečeno, u nového ministra se o ní také mnoho neví. Ví se ale, že určování směru a ideje proměny nebyly nikdy jeho předností.

Kulturní provoz v Česku je stále udržován v podobě, s níž je Ilja Šmíd jako konzervativní typ sžit. A přitom právě tady by česká politika i kultura potřebovaly konečně (!) pořádný otřes a nějakého toho českého Jacka Langa. Ilja Šmíd jím nebude. Ale vše poběží tak nějak slušně. Tedy − až podle toho, kolik peněz premiér na kulturní radosti dá. Ministrem kultury může být v ČR skoro každý, bez větší finanční podpory je to stejně více ceremoniální než tvůrčí rozvojová funkce. A reprezentaci Ilja Šmíd skvěle zvládne.

Psáno pro Hospodářské noviny

autor: Petr Fischer
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.