Mimořádná schůze aneb Hledání ztracených médií

Kristýna Strejcovská na výstavě v Haus der Kulturen der Welt na stáži u Clemense von Wedemeyera
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kristýna Strejcovská na výstavě v Haus der Kulturen der Welt na stáži u Clemense von Wedemeyera

Chtěla jsem udělat radiodokument o novomediálních ateliérech na českých vysokých školách. Ze své perspektivy studentky oborů Supermédia a Intermediální konfrontace na pražské UMPRUM. Na poli volného umění je to disciplína, jenž má propojovat nejnovější technologie s uměním. A to si často lidé zaměňují s veřejnoprávními médii, rádiem a televizí. Proto jsem měla potřebu tento obor veřejně definovat, obhájit. 

V průběhu toho, co jsem dělala rozhovory s teoretiky, se na škole řešila zejména situace výběrového řízení, a tím konec ateliéru Jiřího Davida a Milana Saláka, kde studuji. Z mých nahrávek se ukázalo, že situace sama o sobě vypovídá nejen o stavu výuky nových médií, ale i o obhajitelnosti takového oboru a úskalích, která s sebou přináší.

Přístup školy a rozpačité diskuze o tom, jak a kdo má učit nová média, mě přinutili do mého dokumentu zahrnout i tuto složku. Tedy to, jak se  tyto obory institucionalizují, čím se zaštitují, ale také, jak se uvádějí do praxe. 

Závěrečné období ateliéru Intermediální konfrontace přineslo Mimořádnou schůzi, na které se otevřeně poukazuje na chyby, zákulisní informace o údajně zaujaté výběrové komisi a vyplouvají na povrch křivdy z minulosti. Na této schůzi se také ukazuje složitý vztah dvojice vedoucího a jeho asistenta ateliéru po 15 letech praxe. 

Více než na klauzurní práce nebo umění – jak by mělo vypadat a jak se ustavuje a vystavuje – se klade důraz na tyto války. Rozhodla jsem se tedy s nimi naložit tak, jak to dělají pedagozi – vytáhnout je na světlo. Myslím si, že na tomto příkladu se dá najít mnoho styčných bodů problémů různých jiných institucí. 

Můj dokument přináší také rozhovor s právoplatnými vítězi posledního výběrového řízení na tento ateliér Michalem Pěchoučkem a Dominikem Gajarským. Pěchouček přichází převzít štafetu po svém učiteli, umělci Jirkovi Davidovi. Dvojice představuje svůj manifest pro ateliér, kde zdůrazňuje morálku a spolupráci. 

Celý můj radiodokument intervenují studenti, kteří popisují své aktuální umělecké projekty. Bojují jako nové výhonky skrz těžký beton, kterým prorůstají i přes jeho na první pohled nezdolnou krustu.

Je to můj první rozhlasový dokument a první zkušenost s tím podívat se na svoji školu z jiné perspektivy, přesto že jsem stále její součástí. Zobrazit mé profesory a mé prostředí ve svém celku a definovat můj pohled na toto prostředí.

Uvědomila jsem si více situaci naší školy a lidskost pedagogů a lidí, kteří se kolem mě pohybují. Vyplynulo pro mě také uvědomění zodpovědnosti každého člověka za to, co komu říká. 

 

Dramturgie Viola Ježková
Autor hudby AidKit
Zvukový mistr Roman Špála