Milujte svého zabijáka - milujte svého Clooneyho!

14. květen 2003

Téma jako hrom. Zpověď v Americe velmi populárního baviče a producenta televizních soutěží, který žil dvojí život. Vedle úspěšné kariéry v televizním šoubyznysu tu je závazek velmi úzké spolupráce s "federální diplomacií". Mesiáš bodré zábavy na jedné, zabiják ve službách CIA na druhé straně. Jmenuje se Charles Hirsch Barris, svou - ve své době dost skandální - zpověď vydal knižně v roce 1980, na jejím základě vznikl nyní film. Je režisérským debutem George Clooneyho, v našich kinech bude od poloviny května promítán pod titulem "Milujte svého zabijáka" (Confessions Of A Dangerous Mind).

Bohatá zkušenost s hollywoodským prostředím znamenala pro Clooneyho - režiséra mimo jiné i velmi příjemné zvýhodnění oproti jiným "začátečníkům". Mohl se obklopit společností, o které by se jiným mohlo jen zdát. Počínaje scenáristou Charliem Kaufmanem ("Human Nature", V kůži Johna Malkoviche"), přes hvězdy typu Julie Roberts, Rutgera Hauera, J. Todda Andersona ("Fargo", "Raising Arizona") či George Clooneyho ve vedlejších rolích až po kameramana Toma Spiegela (např. Tři králové), v čele se zatím ne tolik proslaveným, zato však excelujícím Samem Rockwellem ("Život v sedmém nebi", "Bombakšeft") v roli Chucka Barrise, dal dohromady tým, se kterým by si snad ani nemohl dovolit zklamat (mimochodem, autenticitě snímku jistě dost pomohl i "reálný" Barris, jenž se ze soukromé iniciativy včlenil do natáčecího štábu).

Plakát k filmu Milujte svého zabijáka

A nezklamal. "Milujte svého zabijáka" je film ze všech technologických úhlů pohledu profesionální, má spád, pointy nebývají odhadnutelné, žánrově je pestrý a přitom velmi čistý, v "uměleckých" experimentech krotký, navíc dosahuje i historicky validní výpovědi. Základní příběh je jednoduchý a lze ho odtušit i z reklamních annoncí distribuční společnosti. Není však tím nejdůležitějším - plní zde spíše funkci podhoubí, ze kterého v podobě zdánlivě vedlejších epizod vyrůstá to "hlavní". Snímek tedy není jen o schizofrenii televizního baviče a agenta CIA (oba typy tak kontrastních prostředí vystihuje v každém případě dost uvěřitelně), stejně tak otevírá téma faustovského úpisu ďáblovi, které logicky vyúsťuje v úzkost, paranoiu a zoufalost hlavního hrdiny (zpracování stavů postoupilé schizofrenie asociuje např. roli Johna Nashe /Russell Crowe/ v nedávno uváděném snímku "Čistá duše"), je o osudové a zvraty zmítané lásce, před kterou nelze utéct (mezi Barrisem a jeho životní partnerkou Penny Pacinovou /Drew Barrymore/ to od začátku jiskří až podezřele autenticky), nakonec by mohl fungovat i jako doplňující pomůcka pro sociologické studie zabývající se vývojem společnosti a jejím vztahu k televiznímu médiu (alespoň fenomén TV zábavy je zde popsán komplexně, od prvních televizních soutěží z dvacátých let minulého století, až po jejich dnešní podobu, kterou nastiňuje poslední věta filmu).

Případné výtky k občasné nepřehlednosti a nedovysvětlení pohnutek herců k těm kterým činům, by snad do jisté míry šly vyvrátit záměrem režiséra; úmyslným krokem k dokonalejšímu soucítění diváka s hrdinou. Nemusí být vždy dořečeno proč a jak se kde Barris objeví, často to nemusí vědět ani on sám, koresponduje to se zmatkem a dezorientací v jeho hlavě. To platí hlavně pro druhou, řekněme tu zoufalou část, která stojí a padá s pocity, které se v Barrisovi hemží, nedostatky v osvětlení některých faktů (proč se nechal tak jednoduše přesvědčit ke spolupráci s tajnou službou, jak se k roli producenta zábavy dostal...) by se daly najít spíše v první, té hravější a komiksovější půlce.

Milujte svého zabijáka

Ve prospěch plynulosti filmu hraje kromě prolínání onoho odlehčeného a hravého s temným a depresivním i výše zmíněná žánrová pestrost. Mísí se zde prvky komediálního, parodického (srovnání s tarantinovskou komiksovou poetikou se asi vyhnout nelze), detektivního i dokumentárního (ve smyslu třeba Coppolova "Cotton Clubu" nebo Formanova "Larryho Flynta"), neústí to ale v eklekticky přeplácanou změť, řeč by mohla být spíše o citlivě zpracovaném postmoderním biáku. Povzneseme-li se nad potřebu hledat žánrové a historicko-kulturní citace (jakože jich tu už okem evropského diváka je požehnaně, co vše teprv odkryje jeho americký kolega...), stavba příběhu jede v kolejích struktury klasického dramatu - od expozice po katastrofu i následnou katarzi zde lze odkrýt všechny jeho fáze.

Milujte svého zabijáka

Předtím, než se Clooney do natáčení filmu pustil, téměř půl roku se poctivě připravoval, do přípravných prací údajně věnoval, snad i dík tomu, že se jedná o jeho první režisérské děcko, mnohem více elánu a energie než bývá zvykem. A podle výsledku musel entusiasmus přelít i na celý štáb a samotné aktéry, což je v těchto sférách filmu ne vždy samozřejmostí a přitom tolik důležitým faktorem. Nezbývá než zakončit - milujte svého Clooneyho!

autor: Hynek Just
Spustit audio