Miloš Šafránek: Setkání po padesáti letech, 10 částí
Diplomat a spisovatel Miloš Šafránek (1894–1982) měl pohnutý život: jako zaměstnanec československého ministerstva zahraničních věcí v letech 1927-1938 působil jako diplomat v Paříži – byl kulturním a tiskovým atašé –, kde propagoval naši kulturu, zejména hudbu.
Miloš Šafránek se po celý život pohyboval v prostředí politickém, kulturním a novinářském a poznával četné osobnosti. Vytvořil si až osudový vztah k hudbě, nazýval ji „katalyzátorem“ svého života. Šafránek uvedl do Paříže Smetanovu Prodanou nevěstu (1928), Vycpálkovu Kantátu o posledních věcech člověka (1929) a četné další skladby českých a slovenských skladatelů. Spolupracoval na francouzských knihách o české hudbě, na překladech fr. libret Prodané nevěsty, Janáčkovy Její pastorkyně a Zápisníku zmizelého.
Léta 1939 prožil ve Spojených státech. Od r. 1946 žil a působil v Praze. V r. 1950 se podílel na založení Divadla hudby, s nímž poté dlouhodobě spolupracoval. Byl blízkým přítelem a znalcem díla Bohuslava Martinů. Vydal knihy Bohuslav Martinů. The Man and His Music (New York, 1944), Bohuslav Martinů. Život a dílo (Praha, 1961), Bohuslav Martinů domovu (Praha 1962), Bohuslav Martinů. His Life and Works (Praha, Londýn, 1962). Edičně připravil knihu Jana Amose Komenského The Angel of Peace (New York, 1942).
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka, spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů. Šafránkovy vzpomínky představují zajímavou mozaiku setkání s lidmi současnými i s osobnostmi let minulých, autor poutavě líčí atmosféru v Evropě třicátých let 20. stol., kdy se schylovalo k temným událostem.
Desetidílnou četbu na pokračování ze vzpomínek českého diplomata připravila Barbora Bukovinská. V režii Petra Mančala účinkuje Otakar Brousek.
Jednotlivé díly najdete po odvysílání k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
