Miloš Rejnuš: Ovidiův návrat. Historický příběh o konfliktu císaře a básníka

12. březen 2023

Básník Publius Ovidius Naso je vyhnán z Říma poté, co jsou zveřejněny verše, údajně podlamující majestát císaře. Trest si odpykává u Černého moře v Tomidě. Ačkoliv zármutek ze ztráty domova nahrazuje intenzivní tvorbou a žádostmi o návrat, se stavem věcí se mu nedaří nalézt smíření. Dramatik Miloš Rejnuš proto vede svého hrdinu strastiplnými cestami k cennému sebepoznání, které je nezávislé na jakémkoliv tlaku zvenčí. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkují: Otakar Dadák (Publius Ovidius Naso), Dagmar Pistorová (Fabia, jeho žena), Josef Karlík (Augustus, císař římský), Jiří Dušek (Prétor), Rudolf Jurda (Římský místodržitel v Tomidě), Karel Kabíček (Asterios, řecký sochař), Miriam Hynková (Chrésta, jeho dcera), Miloš Hájek (Žebrák), Josef Štefl (Prodavač sandálů), Karel Fajt (Kumpán), Dobroslav Riegl (Smutný mladík), Stanislav Hejný (Slavnostní řečník), Josef Husník (Odpůrce)
Dramaturgie: Karel Tachovský
Zvukový mistr: Jaromír Pěnčík
Hudba: Zdeněk Pololáník
Režie: Vladimír Vozák
Natočeno: 1963
Natočeno v brněnském studiu Československého rozhlasu.

Ačkoli Rejnušova hra vychází z historických reálií, zobrazuje situace ne náhodně podobné společensko-politické realitě, ve které sám žil. Konflikt císaře a básníka vychází ze situace, ve které je nutné posílit moc a exemplárně potrestat všechno, co by ji mohlo podlomit. Augustus není malicherný, neb o Ovidiových verších – i těch posměšných – mluví s uznáním. Ale je tu zájem říše, které je představitel. A ten si žádá jasný postoj. Pro výstrahu občanům je třeba básníka obvinit z veškeré jeho „nemravné“ tvorby.

Ovidius teprve ve vyhnanství pochopí, proč byl odvezen do pustého místa. Svobodomyslné názory, které projevoval ve všech svých básních, nikoliv v osudném čtyřverší, které možná ani sám nenapsal, by mohly podnítit k podobnému smýšlení i „obyčejný lid“, což je nežádané. V barbarském prostředí si ale může psát a hlásat, co se mu zlíbí. Zde také zjišťuje, že navzdory nepříznivým ztrátám domova a společenského zázemí je možné zachovat si integritu sebe samého ve svých myšlenkách a citech.

Tragicky zesnulý historik, bohemista a rozhlasový dramatik Miloš Rejnuš (1932–1964) začal s Československým rozhlasem spolupracovat od roku 1957 zejména jako autor pásem. Záhy se ale zaměřil na tvorbu myšlenkově bohatých rozhlasových her, ve kterých se zabýval problematikou osobní odpovědnosti vůči sobě a morálními stanovisky ke společnosti.

Spustit audio

Související