Milan Uhde: Výběrčí. Rudolf Hrušínský v groteskním monodramatu o možné podobě moderního ďábla
„Teda dobrej výběrčí vás najde v obýváku, ve špajzu, ve sklepě, na půdě, na zemi, na nebi, živý nebo mrtvý, jinak by k sakru nebyl žádnej výběrčí, žejo.“ Uhdeho podobenství o znásilňování osobní svobody a zneužívání moci poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jak později Milan Uhde vzpomínal, svou nejúspěšnější rozhlasovou hru napsal během dvou víkendů u tchána a tchyně: „Mluvčí se před posluchačem mění z komisního násilníka v zoufalého otroka užuž odhodlaného ke vzpouře, v milovníka, manžela a pak zase v agresora schopného služebně motivované vraždy na ženě, které před chvílí vyznával lásku. Jedna věta popírala druhou a monolog vrcholil vstupem dalšího Výběrčího, tentokrát ženského rodu.“
Scénáře Milana Uhdeho se ujal režisér Jiří Horčička, který pro titulní roli získal Rudolfa Hrušínského. V rozhlasovém éteru zabušil Výběrčí na domovní dveře poprvé v roce 1966 a lze si jen představovat, jak drtivý účinek Uhdeho podobenství o znásilňování osobní svobody a zneužívání moci na posluchače muselo mít. Nezadržitelný proslov titulní postavy, která je koncentrací bezohlednosti, lži, sprostoty, demagogie, podlosti a násilí, podal Rudolf Hrušínský skutečně skvěle.
Související
-
Podzim plný premiér. Vychutnejte si Vonnegutovu Snídani šampiónů nebo koncerty v Sedmém nebi
Nechte podzimní čas plynout s romány Marcela Prousta, zažijte 17. listopad s hudbou manželů Havlových a den zakončete Snídaní šampiónů, To vše nabízí program na Vltavě!
-
Sametové vysílání. Připomeňte si revoluční události i osobnosti v pořadech Vltavy
Davy v ulicích, cinkání klíčů a vzduchem poletující naděje, že bude všechno jinak. Od Sametové revoluce uplynulo třiatřicet let. (Skoro) všechno je jinak.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová