Milan Děžinský: Poezii považuju za královskou disciplínu

10. duben 2018

Milan Děžinský vydal šest básnických sbírek: za třetí, čtvrtou a pátou byl nominován na cenu Magnesia Litera, ale teprve za šestou knihu „Literu za poezii“ letos obdržel.

Milan Děžinský říká, že jeho sbírky Černá hodinka (1996), Kašel mé milenky (1997), Slovník noci (2003), Přízraky (2007), Tajný život (2012) a Obcházení ostrova (2017) vznikají v přibližně pětiletém intervalu. „Nikdy nevím, jak bude sbírka vypadat: prostě sbírám texty, které o mně něco společného vypovídají. Vybírám třeba z několika stovek básní.“

Obcházení ostrova tvoří s předchozími dvěma knihami básnickou trilogii. Vznikala na Bezděkově v Roudnici nad Labem a souvisí s tamním géniem loci. Milan Děžinský se trilogií pokusil o vyjádření určité dokonalosti. „Ale nedokážu to příliš ovlivňovat: často píšu básně, ale i často básně píšou mě.“

Mluvit s lidmi a milovat svět jsou pro básníka dvě úplně nejdůležitější věci.

Obcházení ostrova je pro Děžinského nikoli poezií ztroskotání, spíše určitého zastavení a obrácení se zpět. „Možná že vím, co chci, a rozhodně vím, co nechci. Uvědomuju si čím dál víc, že jenom štěňata honí holuby. Být otcem je mnohem důležitější než napsat tři básnické sbírky.“

Před deseti lety Milan Děžinský inicioval vydávání ročenek Nejlepší české básně, v nakladatelství Host vyšlo už devět výborů. Očekávání, která při vzniku projektu měl, se podle něj už bohatě naplnila. „Ročenky fungují téměř deset let, mluví se o nich a dobře se prodávají.“

Chtěl bych posluchačům říct, že básníci procházejí mezi vámi a vy si jich ani nevšimnete.

O současné básnické produkci Milan Děžinský říká, že z těch zhruba 130 knih ročně vydaných je maximálně deset dobrých, špičkových spíš pět šest. V zásadě ale vnímá celou českou poezii jako jediné velké dílo, ke kterému přidáváme další a další básnické kamínky. „Poezii považuju za královskou disciplínu. S nadsázkou řečeno je próza pro ty méně dovtípivé. To, co dokáže básník na několika řádcích, musí romanopisec rozepisovat na několika desítkách nebo stovkách stránek.“

Každý básník, který chce něčeho dosáhnout, se musí potýkat s těmi největšími velikány.

Milan Děžinský poezii také překládá, především Sharon Oldsovou, Theodora Roethkeho, Emily Dickinsonovou, Roberta Lowella nebo Williama Carlose Williamse. „Překládám jenom básně, které nedokážu přečíst v originále. Mám potřebu převést je do češtiny jenom proto, abych se jich lépe zmocnil.“ Bohužel v počítači přišel o všechny své překlady za posledních dvacet let. S nadsázkou dodává, že české prostředí nebylo ochuzeno o nic moc a že se snaží tento handicap doplnit právě tím, že píše vlastní básně.

Poezie se vydává v tak malých nákladech, že je vždycky dobré, když někdo na básnickou knížku ukáže a řekne – tohle je mimořádné dílo.

Slavnostního předávání cen Magnesia Litera na Nové scéně Národního divadla se pro nemoc nemohl zúčastnit. Spisovatelka Ivana Myšková mu cenu předala v Roudnici nad Labem a byl z toho bezmála happening: „Bylo to příjemné až dojemné. Cenu jsme si předaly u vodárenské věže. U velké hromady holubího trusu.“

autor: Petr Šrámek
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.