Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie
Milada Cholujová je charismatická dáma - dlouholetá novinářka a zakladatelka fondu Harmonie.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Pracovala v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se svým absolutoriem anglistiky a bohemistiky na UK v Praze připravovala a natáčela rozhovory se známými osobnostmi klasické i populární hudby, dramatického a výtvarného umění a filmu.
Před jejím rozhlasovým mikrofonem se objevili např. klavíristé John Lill nebo Garrick Ohlsson, houslista Josef Suk, dirigenti Václav Neumann nebo Neville Marriner; nechyběli ani Barbra Streisand, Ray Charles, Johny Cash nebo Elton John ad.
Milada Cholujová působila rovněž jako ředitelka pražských poboček mezinárodních novinářských organizací - CDC ( Citizens´ Democracy Corps se sídlem ve Washingtonu DC) a CNŽ ( Centrum nezávislé žurnalistiky se sídlem v New York Times), které připravovaly rozsáhlé vzdělávací programy v České republice.
Nadační fond Harmonie, k němuž našla inspiraci v proslulém venezuelském vzdělávacím projektu El Sistema, zaměřeném na děti ulice a jejich hudební (a nejen hudební vzdělání) založila na podzim roku 2009. Spolupracuje s celou řadou profesionálních hudebníků a především s dětmi a učiteli Základní školy v ulici Kořenského na Praze 5.
Jak tato nadace funguje a co je v Čechách jejím hlavním cílem? – neboli: potřebuje naše společnost hudbu? To jsou otázky, na které jsme se pokusili odpovědět.
Nejposlouchanější
-
Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.