Michel Houellebecq: Mapa a území (4/12)

03356071.jpeg

On-line do pátku 17. dubna 2015.

Poslouchejte na Vltavě od 8. dubna 2015 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Francouzského prozaika, básníka a esejistu Michela Houellebecqa (nar. jako Michel Thomas 1958 na ostrově Réunion) v šesti letech opustila matka, chlapce nejprve vychovávali prarodiče z matčiny strany v Alžírsku, poté babička z otcovy strany ve Francii. Babiččino dívčí jméno si Michel později vzal jako příjmení – autorský pseudonym. Ideální dětství pro budoucího neurotika…

Po studiích na Vysoké škole zemědělské (diplom získal v roce 1978) chvíli studoval kinematografii, po krátkém manželství, z něhož měl jednoho syna, se u něho po rozvodu projevily deprese. V polovině osmdesátých let pracoval tři roky v odboru IT ve státní správě a do tohoto prostředí zasadil děj svého prvního románu Rozšíření bitevního pole (1994, česky 2004).

První knihu později velmi úspěšného spisovatele nejprve odmítla řada nakladatelů, nakonec ji vydal Maurice Nadeau, autor proslulých Dějin surrealismu... Za sbírku veršů s ironickým názvem Putování za štěstím (1991) získal cenu Tristana Tzary. V témže roce vydal rozsáhlou studii s názvem H. P. Lovecraft. Proti světu, proti životu, věnovanou životu a dílu amerického klasika horrorové prózy. Když v roce 1998 vydal druhý román s názvem Elementární částice (česky 2007), kritika jej obvinila z misogynství.

V roce 2000 spisovatel se svou druhou manželkou přesídlil do Irska, po dvou letech se usídlil ve Španělsku. Třetí román, Platforma (2001, česky 2008), přinesl patrně dosud nejotevřenější sexuální scény. Jeho čtvrtý román Možnost ostrova zastínil na podzim roku 2005 většinu literárních novinek (česky 2007).

Když se v roce 2012 po dlouhé veřejné polemice ohledně daňového exilu vrátil do Francie, přiznal, že se vrací hlavně kvůli únavě z prostředí, kde se mluví cizími jazyky. Michel Houellebecq je znám i jako účastník řady kontroverzních debat, mj. na téma jednoho velkého světového náboženství...

Spisovatel se objevil i ve dvou filmech z roku 2014 - ve snímku Únos M. Houellebecqa (režie G. Nicloux) hraje sám sebe: stane se obětí jakéhosi laskavého a absurdního únosu, několik dní dělá nuceně společnost podivné skupině lidí, která za něj nepožaduje žádné výkupné… Ve filmu Near Death Experience (režie B. Délepine a G. de Kervern) ztvárnil postavu Paula, který čelí syndromu vyhoření. V pátek 13. po zhlédnutí televizních novin odchází Paul do hor…

V lednu 2015 vydal Houellebecq svůj další kontroverzní román: Podrobení (Soumission) líčí budoucnost Francie, v níž ve volbách zvítězí islamistická strana a země prochází zásadním přerodem. Autor ke knize řekl: „Nejde o provokaci, pouze urychluji dějiny…“

Když Michel Houellebecq vydal v roce 2010 po pětileté odmlce svůj pátý román, Mapa a území, překvapil čtenáře i recenzenty: byla to první kniha, v níž chyběly jeho pověstné velmi odvážné sexuální scény, které se někdy pohybovaly až na hranici pornografie. Román přinesl autorovi prestižní Goncourtovu cenu. Hlavní postava románu, výtvarník Jed Martin, v lecčems připomíná autora: zdánlivě nemá dar empatie, je značně asociální. V knize je ovšem autor přítomen explicitněji, je součástí příběhu: spisovatel jménem Houellebecq má Jedu Martinovi napsat esej ke katalogu, výtvarník se s autorem seznámí a spřátelí. Autor se v textu nijak nešetří: postava jménem Houellebecq je vykreslena silně ironicky a odpudivě... Spisovatel se nakonec stane obětí brutální vraždy.

V knize vystupuje řada dalších skutečných postav (známý prozaik F. Beigdeber, různí televizní pracovníci...). Jaká jsou témata knihy? Umění, peníze, láska, vztah otce a syna, smrt, dnešní Francie, technické vymoženosti a jejich krátký život, nostalgie, plynoucí čas… Je to kniha podivuhodně klasická i odvážně moderní. Román Mapa a území je na první pohled vyprávěním o životě a díle výtvarníka Jeda Martina, ale v hlubších souvislostech přináší vlastně příspěvek k zamyšlení nad vztahem znaku a jeho referentu, rozehrává složitou hru mezi označujícím a označovaným (Motto Martinovy výstavy říká „Mapa je zajímavější než území“).

Michel Houellebecq je postava nejednoznačná a složitá, ale jako prozaik je jedním z autorů, kteří v dnešní době přitahují k literatuře velké množství čtenářů. Řada kritiků jeho dílem opovrhuje, řada je adoruje a vynáší na piedestal.


Čte: Jan Hájek

Autor: Michel Houellebecq Překlad: Alan Beguivin Připravila a režii má: Kristina Žantovská