Michal Nejtek: Dělat věci s jistým výsledkem mě nebaví

14. červen 2018
Michal Nejtek

Jako zvláštní souběh bdělosti a snění popisuje Michal Nejtek stav, ve kterém komponuje. Skladbu Ultramarine, kterou napsal na objednávku festivalu Pražské jaro, provedla v květnu Varšavská filharmonie. Jeho operu Pravidla slušného chování v moderní společnosti hraje s úspěchem brněnské Národní divadlo. Vloni vydal novou jazzovou desku, ve které se vrátil ke klavíru a k akustickému zvuku.  

Inspirace pro něj není andělské zjevení, ale vychází velmi pragmaticky nejčastěji z energie, která vznikne v kontaktu s interpretem. Prvotní impulz může být třeba škrábnutí po struně nebo jeden akord, stačí minimální představa zvuku, na kterou se začnou nabalovat další nápady.

Skládám víc než dvacet let, mozek už je zvyklý na impulzy zvenčí. Kombinuje a spřádá spletence motivů. Člověk to jen začne zapisovat. Nebezpečí tkví v zaběhaných metodách, proto se je snažím narušovat.

03504433.jpeg

Začínal na bigbítu, poslouchal Collegium Musicum a Franka Zappu, záhy objevil moderní jazz. "Myslel jsem si, že mě na konzervatoři kvůli bigbítu nebudou mít rádi, protože se tam dělá jen vážná hudba, ale zjistil jsem, že jsou osobnosti, které ty žánry spojují jako třeba Marián Varga."

"Dočetl jsem se, že ve Stravinského Svěcení jara se hraje na spoustu bubnů, a usoudil, že to nejspíš bude nějaký bigbít. Iniciační moment nastal, když jsem zjistil, že to sice bigbít není, ale že Stravinského hudba má podobnou energii. A že z ní nakonec ten bigbít někdy může vycházet. Pochopil jsem, že můžu psát hudbu, která bude znít jako vážná, ale přitom bude mít energii z jiných žánrů. Že kombinace je možná." 

David Koller a jeho kapela

 Pro skladbu Ultramarine, která vznikla pro Pražské jaro, byla inspirací stejnojmenná básnická sbírka Raymonda Carvera. "Ta skladba není jednoduše dešifrovatelná a to ani pro mě. Cílem poslechu by nemělo být odhalení, co jsem tím myslel, ale vytvoření vlastní představy. Když hudba vede posluchače k myšlence nebo tvorbě, je to v pořádku."

Michal Nejtek v Rozhovoru měsíce: Vyrostl jsem na Pražském výběru a Jarrettovi

Michal Nejtek

Nedělá mu problém spolupráce s rockery, ale na nové desce se vyznává k lásce k pianovému triu.

Jako jeden z mála skladatelů se Michal Nejtek snaží principy tvorby teoreticky uchopit a osvětlit veřejnosti. Ve Skladatelských hovorech v časopisu Harmonie oslovuje kolegy, které dobře zná. "Otázky jako: co jste tou hudbou chtěl vyjádřit, nejsou dobře zodpověditelné a nic nepřinášejí. Snažím se ptát na to, o čem přemýšlím celou dobu, co sleduji jejich práci. Pokouším se dobrat něčeho zásadnějšího pro tvorbu samotnou.

Hudba nepopisuje, ale jde přímo k podstatě jevu. Zatímco poezie řekne červená růže, hudba tu červenost přímo ztělesní.

Michal Nejtek hraje v několika jazzových kapelách, psal a aranžoval pro Plastic People of the Universe, svého času byl v kapele Davida Kollera, spolupracuje se zdejšími ansámbly pro soudobou hudbu jako Agon, MoEns nebo Orchestr Berg. Jeho Ultramarine zazní po pražskojarní premiéře znovu na podzim na festivalu Varšavská jeseň.